Připomínat si svobodu vyznání je nyní důležitější než kdy jindy, shodli se účastníci Mezinárodní konference Svoboda vyznání ve veřejném prostoru, která se konala 29. 11. 2023 ve Vlasteneckém sále Karolina Univerzity Karlovy.
Konferenci u příležitosti takzvané Červené středy pořádaly Institut pro křesťansko-demokratickou politiku, Ekumenická rada církví, Česká biskupská konference, Federace Židovských obcí a Wilfried Martens Centre for European Studies.
Záštitu nad Červenou středou, připadající na poslední středu před začátkem adventu a patřící připomínce lidí pronásledovaných pro svou náboženskou víru, převzali ministři zahraničí a kultury i rektorka UK Milena Králíčková.
Svoboda vyznání se týká všech
Červená středa není jen den „našich pronásledovaných, tedy křesťanů či Židů, ale všech, svoboda vyznání se týká každého, i těch, co jsou bez vyznání. V naší zemi netrpíme nesvobodou, ale nemůže nám být lhostejné to, když lidé v jiných částech světa trpí,“ uvedl Petr Jan Vinš z Ekumenické rady církví s tím, že mezinárodní solidarita může posilovat i ty, jež ve své zemi svobodu nemají. Michael Pelíšek z Federace židovských obcí poděkoval za podporu v době, kdy Židé čelí nárůstu antisemitismu po událostech v Izraeli 7. října.
Stabilita společnosti
„Po celém světě rostou počty těch, co jsou pronásledování pro svou víru a přesvědčení, svoboda je ohrožena více než kdy dříve,“ prohlásila Fiona Bruce, poslankyně britského parlamentu a zvláštní velvyslankyně pro svobodu náboženství a předsedkyně stejnojmenné mezinárodní aliance. Její aliance sdružuje skoro padesátku zemí, existuje tři roky.
Podle ní existují čtyři svobody, které jsou základem svobodné společnosti: „Svoboda slova, svoboda od strachu, od nedostatku, svoboda vyznání – tyto svobody formuloval prezident Roosevelt, když se svět vzpamatovával z hrůz druhé světové války,“ připomněla. Svoboda vyznání je i základem Deklarace lidských práv. „Já s tím souhlasím. Zatímco jiná lidská práva jsou vzájemně závislá a propojená, myslím, že právo na vyznání je právem základním. Není to něco na vedlejší koleji,“ zdůraznila Bruce. Jde o svobodu myšlení, přesvědčení a náboženství a bez možnosti vyjádřit víru, nemohou být občané nikdy zcela svobodni. Bez ní by nemohla existovat ani demokracie: „Ačkoli sto devadesát tři států schválilo Všeobecnou deklaraci lidských práv, až sedmdesát procent obyvatel nemůže svobodně vyznávat víru,“ prohlásila politička v prvním panelu konference s názvem Jaké místo má svoboda vyznání mezi lidskými právy.
Marcela Szymanski, zástupkyně Cirkve v nouzi, představila zprávu z let 2021 a 2022, kdy se situace zhoršila a svoboda vyznání je ohrožena ve více než šedesáti zemích ze sledovaných sto devadesáti zemí, což souvisí s nárůstem autokracie a populismu ve světě. Nejhorší situace je ve dvaceti osmi zemích (z nichž třináct je afrických), kde jde přímo o persekuci. Násilí nutí náboženské menšiny k emigraci, existují nucené konverze, za odpadnutí od víry hrozí tresty, dokonce i trest smrti. K útokům na náboženské menšiny i radikalizaci přispěly sociální sítě.
Rabín David Rosen ocenil, že v Česku je k Červené středě, která je především křesťanskou iniciativou, přizvána i Židovská obec. „Náboženská svoboda těsně souvisí s lidskou identitou,“ uvedl; podle něj brání například rozmachu extrémů – extremismus či třeba drogy jsou fenoménem tam, kde je identita slabá či narušená. Proto je zájmem společenské koheze podpora náboženských identit.
Podobně José Luis Bazán, tajemník pro migraci a azyl v COMECE, uvedl, že svoboda náboženství je v ohrožení a hrozí, že se stane druhořadým právem. Na první místo se podle něj dere sekulární svoboda přesvědčení.
Co je svoboda vyznání
Poslanec Evropského parlamentu Jan Olbrycht za polskou Občanskou platformu v panelu s názvem Jak dostat svobodu vyznání do veřejné diskuse prohlásil, že otázka svobod je aktuálně redefinována. Vztah mezi státem a církví není totéž jako vztah mezi náboženstvím a politikou. V některých společnostech je vše sloučeno, včetně privátních životů lidí. „Proto někteří lidé přicházejí do Evropy jako migranti. Měli bychom si definovat, co pro nás praktikování náboženství znamená a zda lidé, co sem přicházejí, zda tomu rozumí,“ řekl. Upozornil, že často v Evropě nahlížíme na mnohé konflikty jako na náboženské, jenže ony náboženské nejsou, jsou mocenské, a náboženství je v nich jen zneužíváno.
Akademik Paul Marshall z Baylor University zmínil skutečnost, že ve veřejné diskusi je náboženství často podceňováno, že je bráno jen jako takový doplněk, přitom víra je silným motivem k lidskému jednání, a to i extrémnímu, typu vlastního sebeobětování; proto je nutné o něm v médiích férově referovat.
Společně s ostatními řečníky se shodl i Chris Sugden, presbyter a člen Oxfordského centra pro misijní studia na skutečnosti, že otázka náboženství je obecně ve společnosti marginalizována – zřejmě proto, že lidé mají strach z fundamentalismu. „Náboženství bylo vytlačeno individualismem, někteří lidí je pak vnímají jako ohrožování jejich svobod“.
Ze zprávy z konference Terezy Zavadilové zpracovala redakce
Český zápas č. 51 z 17. 12. 2023
