Vyrazila jsem na cestu z Písku do Ostravy. Cesta vlakem byla krásná a pohodlná, ale něco mi na ní chybělo.
Zprvu jsem moc nevěděla co, ale pak jsem si to uvědomila. SETKÁNÍ. Všichni koukali celou cestu do svých chytrých telefonů. Byli pohlceni virtuálním světem, zahloubáni do něčeho svého. Nebyl prostor na nudu ani na setkání. Když se člověk nudí, může to vést k mnoha zajímavým nápadům a myšlenkám. Stejně tak může být inspirativní popovídat si s někým, koho neznáme a žije jiným životem než my. Po neosobní cestě, kdy jsem měla chuť zabavit všem chytré telefony a vyhodit je z okénka, jsem konečně dorazila do své milované Ostravy. Těšila jsem se na SETKÁNÍ mládeže Církve československé husitské. Je to přesně to, co dnešní mládež potřebuje jako sůl a co je léčivé. Setkání tváří v tvář. Je to příležitost být s vrstevníky (a nejen) s Bohem.
Dospívání je obdobím, ve kterém se mladý člověk vymezuje vůči světu a prohlubuje svou identitu. Tento proces je bolestivý, ale krásný. Proto mladiství potřebují být obklopeni kamarády a nebýt v tom sami. V Ostravě se mohli jeden druhého dotknout a tím pocítit nejen toho druhého, ale i sebe sama. Facebook a další sociální sítě nám umožňují být v kontaktu. To ale nemůže a nesmí nahradit kontakt fyzický a osobní. Není nad úsměv a humor, který propojuje všechny generace.
Letošní setkání se odehrávalo v nově založené církevní mateřské škole Světluška. Tématem byl odpočinek. Dej si pauzu (v Ostravě) bo furt spěcháš. Jaký krásný nápad. To přece potřebujeme všichni a pravidelně. Lékař předepisuje léky. Nám byl naordinován klid, relaxace a ztišení, to vše v Boží přítomnosti.
V pátek jsme se pomalu začali sjíždět ze všech koutů republiky. Zastoupeny byly všechny české diecéze. Po registraci a zahájení nás Josefína naladila krásnou pobožností a prozradila nám, že je jí přezdíváno Vichřice. A jak taková Vichřice odpočívá? Způsobů je mnoho. Mě zaujalo včelaření. A tak jsme si společně zabzučeli. Následoval večer chval. Chválící skupina hrála během víkendu vícekrát a mě nadchla. Večery jsme trávili v místnosti označené “pauzovna” nebo v čajovně, venku pod pergolou.
V sobotu po snídani se vyrazilo do Vítkovic na prohlídku areálu. To byl pro mnohé velký zážitek. Odpoledne následovaly workshopy: výtvarné tvoření, křesťanská meditace, židovské tance a relaxace v „lázních”. Ve workshopu „Ponoření do tvoření” si účastníci vyzkoušeli techniku otiskování namočených provázků. Pro mě byl velmi přínosný a inspirativní workshop o křesťanské meditaci. Ten spočíval nejprve v povídání a výměně zkušeností a poté v samotné meditaci a ztišení. Pohodlně jsme se usadili a se zavřenýma očima jsme v duchu opakovali mantru marana tha. Nebylo vůbec jednoduché neodbíhat myšlenkami a nerozptylovat se. Přesto jsem se poté cítila uvolněná a blíže Bohu. Pokud byste měli chuť křesťanskou meditaci vyzkoušet, inspirací vám mohou být stránky www.krestanskameditace.cz. Můžete tam vyhledat kruh křesťanů, kteří se scházejí poblíž vás, nebo dokonce založit vlastní skupinu.
Odpočinek může být také aktivní. To jsme si vyzkoušeli při workshopu izraelských folklorních tanců. Zatančili jsme si šest tradičních tanců. Vyznačují se pestrostí, která vychází z rozmanitosti a velikosti židovské diaspory. Jsou ovlivněny folklorem zemí, kde Židé žili, přes klezmer, jidiš, ladino či chasidské tance. Izraelské folklorní tance slaví letos 100 let od svého vzniku, a tak byl tento workshop takovou malou oslavou. Největším dárkem byla legrace, kterou jsme společně prožili, smích a úsměv na tváři. Ve stejnou dobu byly v tzv. pauzovně „lázně”. Prostě pohoda, masáže, výroba soli do koupele... zkrátka relax.
No a takto odpočatí jsme vyrazili do Husova sboru ve Staré Bělé. Zahráli „Aneska&band” a sklidili velký úspěch. Roztančili publikum a já jsme si při některých písních zaslzela. Ocenila jsem autorskou tvorbu a muzikantsky kvalitní zážitek.
Zlatým hřebem setkání byla nedělní bohoslužba. Sloužili ji sestra farářka Alena Milová z Přerova a biskup Olomoucké diecéze, bratr Tomáš Chytil. Po krásné bohoslužbě k nám promluvil náš bratr patriarcha Tomáš Butta. Hezké bylo poděkování Samuela Vašina za organizační tým ředitelce MŠ Světluška sestře Martině Schönwälder a sestře Evě Vymětalové Hrabákové, která dlouhá léta vedla setkání a organizovala je. Předává štafetu sestře Veronice Matějkové. Velké téma, které se prolínalo celým setkáním, byla věrnost Bohu. Tu můžeme vyjádřit modlitbou nebo také meditací. Dejme si pravidelně schůzku s Bohem a buďme mu věrní.
Eliška Wdowyczynová (náboženská obec Písek)
Foto: Aneska and Band, autor Barbora Mrázová
