„Položil nám další hádanku…“. Začátek podobenství připomíná vyprávění o rozsévači. Novým elementem je nepřítel, který zaseje plevel ve chvíli, kdy se nikdo nedívá.
Komplikací tedy není ani připravenost půdy, kvalita semínka nebo nedostatek vláhy, ale motivace nepřítele, která je zcela jasná. Ublížit. Ježíš později učedníkům vysvětlí, že tímto nepřítelem je ďábel.
Tím, co máme do hloubky zkoumat a nad čím uvažovat, není až tak osoba nepřítele, ale způsob, jakým škodí. Neničí již vyseté, nesbírá zrna jako ptáci, nevytrhává to, co již roste, jen přijde a do dobré setby přimíchá nenápadně tu svou. Odejde a dál se již nestará. Tuhle strategii přeci dobře známe. K tomu, co je pravda, se přisype to, co je lež – a celá směs informací začne žít svým životem, podobně jako fakenews. Téměř nikdo není schopen jednotlivá zrna rozlišit.
A tak na poli vyrazila tráva, zelené osení, zatím ještě velmi podobné tomu, co rostlo z přimíchané setby nepřítele. Teprve podle ovoce rozeznáme dobrý a špatný strom, ale v začátcích to nedokážeme. Hospodářovi sluhové se začali podivovat, kde se na poli bere plevel. S jejich údivem přichází také pochybnost, potřeba odhalit viníka. I to se nepříteli líbí, ten je dávno pryč a nic mu nehrozí.
Hospodář se snaží zastavit horlivé služebníky, aby nakonec nenapáchali víc škody než užitku. Přikazuje jim to, co je moudré, ale zároveň nesnadné k vykonání. Nařizuje jim nedělat nic, přihlížet, a trpělivě čekat. Je to podobný pohled, jako když víme, že ve světě klíčí, roste a rozkvétá evangelium, ale kousek vedle prosperuje lež, zloba a zkáza.
Služebníkům okolo nepřísluší o setbě rozhodovat, nebyli na počátku u rozsévání, nebudou ani při sklízení.
Hospodář nás učí doufat, že to pravé obstojí a vytrvá. Zrno bylo a je dobré, je to Boží setba.
Martina Viktorie Kopecká
Český zápas č. 30/2023 z 23. 7. 2023
Foto: Pixabay, Hans
