Nad Písmem s bratrem biskupem Lukášem Bujnou
Navykli jsme si vnímat advent jako čas přípravy na vánoční svátky. Zapomínáme však, že v adventu se připravujeme nejenom na oslavu toho, co se již stalo, ale hlavně na příchod toho, co se teprve má stát. O vánočních svátcích oslavíme tajemství Kristova vtělení a narození, které se sice událo již před tisíciletími, ale vždycky bude základem naší víry. Dějiny spásy mají svůj počátek v Božím vyvolení Izraele a svůj střed v pozemském životě a vykupitelském díle Božího Syna Ježíše Krista. Mají také svůj závěr a vrchol, jímž bude Kristův příchod ve slávě, poslední Soud a definitivní nastolení Božího království. A právě na to se musíme začít připravovat. Klidně tomu říkejme příprava na konec světa.
Nevím, jestli se blíží konec světa jako takového, ale je zřejmé, že se mění podoba světa, v němž se pohybujeme. Mění se do té míry, že v tom světě se přestáváme cítit doma. Už není tak úplně náš. Ani se nedivím, že se do našeho myšlení i chování vplížily strach a úzkost. Jestliže se to děje – a že se to děje, pozorujeme sami na sobě – vypovídá to cosi nelichotivého o nás křesťanech. Ukazuje se, že naše víra doposud stála na písku a neopírala se o pevnou skálu Kristova evangelia. To je nám výzvou k obrácení a poctivému hledání Boží vůle pro naše životy.
Evangelium nás učí duchovní bdělosti. Ježíš říká jasně: „Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde.“ Apokalyptická znamení naší doby nám připomínají, že naším pravým domovem není a nesmí být nynější Bohu odcizený svět, v němž jedni vládnou a druzí otročí, jedni bijí a druzí jsou biti. Očekáváme nové nebe a novou zemi, kde bude sídlit spravedlnost. Očekáváme příchod Pána domu. Proto se modlíme: „Přijď království tvé!“
Boží království není územím, které si Bůh musí vydobýt na pozemských vladařích. Není z tohoto světa, ale do tohoto světa sestupuje. Je prostorem, v němž se zjevuje moc a přítomnost božského Krále Krista. Tento posvátný prostor se otvírá v lidských srdcích, když se odevzdají Kristu. Neotvírejme tedy svá srdce strachu, nýbrž Kristově lásce, která strach zahání! I našich srdcí se dotýkají Ježíšova slova, která řekl Marii a Josefovi v jeruzalémském chrámu: „Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?“
Náš Kriste, Pane domu našich srdcí i domu světa a vesmíru, přijď a proměň nás,
ať se už nebojíme a nechvějeme úzkostí, ale ať s důvěrou spočineme ve tvé lásce.
Pomoz nám žít v duchovní radosti a bdělosti,
abychom byli vnímaví k zázrakům tvé každodenní přítomnosti v nás a mezi námi. Amen.
Autor: Lukáš Bujna
Český zápas č. 49/2023 z 3. 12. 2023
Obrázek: Michelangelo (1475–1564): Poslední soud (1536 až 1541), Sixtinská kaple (Wikimedia Commons)
