(ČZ 12/26) Naše knižní anketa pokračuje druhou částí.

Oslovení přinášejí další osobní čtenářské tipy a připomínají, že dobrá kniha může formovat naše přemýšlení i být vítaným průvodcem na cestě víry, poznání a porozumění světu.

1. Jakou knihu, kterou jste v poslední době četli, považujete za nejzdařilejší a proč?

2. Kterou knihu z prostředí Církve československé husitské považujete za nejzdařilejší a čím vás oslovila?

Marcel Sladkowski, církevní archivář a historik
1.
Ze současných autorů Haruki Murakami a jeho Kafka na pobřeží, protože ponouká opouštět zaběhlá pohodlná řešení. Rád se také vracím ke starší české historické próze pro schopnost silných obrazů naší minulosti: málokdo umí podat třeba dobu pobělohorských zvratů tak, jako Václav Beneš Třebízský v Trnové koruně či Alois Jirásek ve Skalách. A nemohu dost docenit moudrost pohádek i Babičky Boženy Němcové.

2. Boží ZOO Václava Žďárského, protože s dětmi před spaním… A různé modlitební verše Zdeňka Svobody, ty je dobré mít vždy po ruce. Jejich autora si vážím i proto, že k nám uváděl dílo Milana Rúfuse, jehož prosté a silné Modlitbičky jsme s dětmi ocenili též jako malé cvičení v pro ně již bohužel nesamozřejmé slovenštině.

Radana Váňová, jáhenka ve Zlíně
1.
Je málo knih, ke kterým se opakovaně vracím. Patří k nim Apokryfy Karla Čapka. Nedávno jsem tu útlou knížku znovu otevřela a nemohla se od ní odtrhnout. Kolik v ní je moudrosti, laskavého humoru i prorockého ducha! Mnozí současníci by se tam poznali. Jaká škoda, že je člověk nepoučitelný a dělá stále tytéž chyby!

2. Jsem ráda, že v prostředí naší nevelké církve vznikají hodnotné knihy. A je jich víc, než kolik stihnu přečíst. Mému založení jsou blízké knížky Juraje J. Dovaly a z nich například Chrám uprostřed tržiště. Není to beletrie, kterou byste zhltli v rychlosti od začátku do konce a pak odložili. Jednotlivé krátké kapitoly zvou k zastavení, prožitku, meditaci. Vedou přímo do křesťanovy praxe.

Jana Wienerová, farářka v Broumově
1.
Čtu hlavně v noci, když se nedá spát – a tak sáhnu po některé z rozečtených knih. Potěšila jsem se v poslední době četbou Vybraných spisů II Jana Konzala, jeho svobodným a poctivým náhledem na víru, teologii a situaci církve v současnosti.
Někdy ovšem člověk za noci rád sáhne po příběhu. Kamarádka mi onehdy půjčila od Čingize Ajtmatova Popraviště. To ale není četba k usínání, naopak je to silně vzrušující, nádherně vypsaný příběh vlčí rodiny, která ustavičně doplácí na chamtivou rozpínavost člověčí – a to i tam, kde jsou stepi téměř nekonečné. A do tohoto rámce jsou vpleteny příběhy svobodomyslného mladíka, vyloučeného z kněžského semináře, kterému jde o člověčí pokání tváří v tvář tomu, jak lidé zacházejí s přírodou... i osud sovchozu nedá realizovat. Do tragiky obou příběhů je vetkán příběh Kristův – aspoň ve formě (bohužel příliš rozvleklého) rozhovoru s Pilátem. Tím ovšem všechny příběhy kotví v duchovním základu.

2. Z práce či prostředí naší církve si velmi cením bílkovské monografie Troje dveře do chrámu v nás z pera Martina Jindry. Bílkovo dílo vždy živoucně promlouvá do časů duchovně oploštělých, ale my touto knihou nahlédneme právě až k pramenům tvorby a nakonec i k jejímu zacílení. Objevné je zpodobení života Bílkovy rodiny: syna, který splnil otcovo přání a stal se knězem nové církve; své umělecké sklony ovšem realizoval až v divadelním životě a jeho organizaci ve vlasti (Jihočeské divadlo, Pošumavské divadlo), později i ve valdenském muzeu v uruguayském exilu. Zde ovšem vše bylo vykoupeno tvrdým zápasem o živobytí.

Bílkova dcera – paní Berta Mildová Bílková – je u nás v církvi známá především svou skvělou organizací diakonické služby. Nadto spolu s matkou Bertou Bílkovou za cenu osobních obětí uchránily dům, ateliér a umělecká díla Františka Bílka, takže je podnes můžeme ocenit.

Někdy zatoužím po poezii – a tu sáhnu do knihovny pro verše Rosti Valuška, Aloise Volkmana či Zdeňka Svobody. Mám v knihovně celý oddíl určený naší provenienci – a můžu směle potvrdit, že v něm jsou i další skvosty autorů, kteří by měli být známi širší veřejnosti: např. Václav Žďárský, Ervín Kukuczka. Mám být stručná – tedy končím. Potěšila mě možnost podělit se o to, co nás obohacuje a s čím si vnitřně povídáme.

Lukáš Bujna, plzeňský biskup
1.
Mandle a citróny, výbor z tvorby španělského básníka Alberta Manzana. V působivých verších, plných symboliky a mystických přesahů, se zabývá trojicí nejdůležitějších témat: Bůh, žena, smrt.

2. Kristus v srdci mém, sbírka modliteb Juraje Dovaly na každý den. Jurajovy modlitby mají hloubku a sílu a provázejí mě celým liturgickým rokem.

Ondřej Syrový, redaktor Českého zápasu
1.
Za nejzdařilejší asi považuji pohádku pro dospělé O ztracené lásce od Evy Hudečkové, pravidelně se k ní vracím. Děj se sice odehrává v pohádkovém prostředí, ale nese v sobě velké a hluboké podobenství společnosti. Hlavní dějová linka sleduje osud venkovské dívky Honzy, která byla odmítnuta svými rodiči, protože se nenarodila jako chlapec. Vyrůstá bez lásky a uznání a prochází řadou těžkých zkušeností, přesto neztrácí schopnost milovat a pomáhat druhým. Jsou tam zdařilé kontrasty jako touha po moci a egoismus versus soucit. Ta symbolika je v řadě postav – královny Běluny, která kvůli moci obětuje vlastního syna pohanské bohyni Krustoslavě, čertice Floxíny, která si jako bohatá nevěsta přichází na svět pro nenasytné a ješitné muže, nebo i samotná postava Lásky, která je vyhoštěna ze země a velmi těžko se navrací zpět. Jako dítě jsem román chápal ryze pohádkově, dnes ho vnímám jako těžký psychologický román. Ostatně tak to i samotná autorka koncipovala.

2. Je to Pastorační péče v církvi od Tomáše Butty, využil jsem ji ve své diplomové práci. Je opravdu srozumitelná, jak pro duchovní, tak i pro laiky, a reflektuje metody pastorační služby směrem ke zranitelným.

Ladislava Svobodová, farářka v Opavě
1.
Gabriela Končitíková: Inspirace Baťa. Jak být silnější a šťastnější podle životních zásad Tomáše Bati. Autorka je zapálenou obdivovatelkou Tomáše Bati, za jejím dílem jsou léta studií fenoménu tohoto muže a v 99 „návodech“ ilustrovaných jeho výroky a příběhy lidí, kteří se s ním setkali, čtivým způsobem ukazuje, jak být silnější a šťastnější. Komunisty zavrhovaný „kapitalista a vykořisťovatel“ byl člověk s velkým srdcem, pracovitý, hluboce věřící, u něhož bychom se mohli všichni učit lásce a porozumění. Nenáviděl lenochy, lháře a podvodníky – vše ostatní byl ochoten prominout a dát člověku novou šanci. Tuto knihu bychom měli číst všichni!

2. Dr. František Kovář: Malá Bible I. – VI. díl. To byla moje první pomocnice v práci v církvi a dodnes je pro mne nevyčerpatelnou studnicí moudrosti a pomoci při rozšifrovávání biblických textů. Je celá řada jiných knih a textů, které jsem přečetla, ale toto dílo zůstává pro mne inspirací a poučením, ač už jsem získala mnohé další poučení z mnoha dalších knih.

Marta Silná, farářka v Jičíně
1.
Nejoblíbenější kniha - Sven Regener: Ještě jedno, pane Lehmanne (Nakladatelství Doplněk, Brno 2009). Autor je rockový hudebník. Příběh berlínského číšníka, který se odehrává v čase pádu berlínské zdi. Neobyčejný život jednoho z obyčejných Němců, hledajícího a nacházejícího smysl své poněkud nezařazené existence. Plné odpovědí na otázky po smyslu v zadním plánu knihy. Poslední čtená - Maxim Leo: Hrdina z nádraží (Nakladatelství Pavel Dobrovský - Beta 2025). Autor je německý novinář. Příběh německého výhybkáře, který se dostane do prekérní situace, v níž musí kvůli své laxnosti a lenosti začít lhát. Zaplétá se, když z něj novinář udělá hrdinu úniku vlakové soupravy do západního Berlína... Bylo to jinak, ale vlak lží už se rozjel. Kniha tenká, napínavá, o hodnotě pravdy.

2. Jaroslav Hrdlička: Život a dílo prof. Františka Kováře. Neříkám, že je nejlepší, fascinovala mě bezskrupulóznost podávaných reálií. Vlastně mě to nadchlo.

Zuzana Csontosová, spisovatelka, sociální pracovnice, NO Brno-Maloměřice
1.
Jeřábi táhnou na jih - úžasně citlivá, inteligentní, kvalitní vhled do psychiky umírajícího člověka, krásně napsaná. Žádné zbytečné drama, a přitom zajímavá a vtáhla do děje.

2. Nečetla jsem.

Markéta Protivánková, redaktorka KNA, NO Olomouc
1.
Z knih, které jsem v poslední době četla, mne zaujala obsáhlá monografie historika Jaroslava Šebka: Hrdinou se člověk nerodí, ale stává: Kardinál František Tomášek, církev a stát (1965–1992) (KNA, 2024). Autor v ní na pozadí příběhu pražského arcibiskupa a kardinála Františka Tomáška uvažuje nad vývojem českého (nejen) katolického prostředí a společnosti v době normalizace se všemi jejími temnými zákoutími a výzvami. Autorovi se povedlo výborně zasadit příběh kardinála Tomáška do celkového příběhu církve oné doby, která byla poznamenána neustálým zasahováním a kontrolou ze strany stranického, státního i bezpečnostního aparátu. Knížka podle mne zaujme nejen odborníky, ale všechny čtenáře, kterým není lhostejná nezáviděníhodná situace církve v době poznamenané nesvobodou, útlakem a neustálým dozorem. Autor se přitom věnuje nejen situaci katolické církve, ale církve obecně, s pasážemi věnovanými přímo CČS(H).

2. Z poslední doby mě zaujala například publikace Cesty a zápasy české reformace: Historie – teologie – spiritualita od patriarchy Tomáše Butty (CČSH, 2024), která čtivým způsobem nabízí hlubší vhled do české reformace. Propojuje přitom popis historických událostí s nosnými teologickými myšlenkami a duchovním rozměrem reformace. Čtenář tak může získat ucelenější a podrobnější pohled na období reformace a lépe pochopit její složitost. Z pohledu mladších čtenářů (ale nejen jich) považuji za užitečnou nedávno vydanou brožurku Malý průvodce Liturgií Karla Farského od Jany Krajčiříkové (CČSH, 2025), která poutavým a srozumitelným způsobem uvádí (nejen) mladého účastníka bohoslužeb do tajuplného světa naší krásné liturgie. Navíc je doplněna výstižnými a citlivými ilustracemi autorčiny dcery Lucie.

Anna Holínská, farářka ve Dvoře Králové nad Labem
1.
Opakovaně se vracím ke knize Bílá Voda od Kateřiny Tučkové. Místo abychom (bez obavy ze soudruhů Hrozných) hlásali evangelium do dnešního bolavého světa, utápíme se často ve lžíci vody.

2. Líbí se mi knihy z pera Martina Jindry.

Za odpovědi děkují Martin Jindra a Marel Sladkowski

Ilustrační foto: Darren-Richardson/Unsplash.com

Český zápas č. 12 z 22. 3. 2026

Související: Anketa (předchozí)

Nejčtenější

  • Týden

  • Měsíc

  • Vše