Na začátku června, stejně jako každým jiným rokem se konala synoda Královehradecké diecéze.
Slovo synoda je z řečtiny a znamená něco jako “společná cesta” nebo “společné putování”. Zkrátka se jednou za rok všichni duchovní z diecéze, od farářů po kazatele, společně sjedou na jedno místo, aby spolu strávili daný čas. Jak ten čas naplnit?
Tato nádherná otázka, která se dá vztáhnout na celý životní obsah, byla vyřešena hned z počátku roku. Evropa a Amerika je ve víru, to, co platilo dřív či to, na co jsme byli zvyklí, se může změnit. Kam se tedy obracet?
Tématem naší letošní synody byla Svoboda, demokracie, řád. V určené úterní dopoledne jsme se tedy sjeli do Broumova. Jsme duchovní, začátek byl tímto jasný, bohoslužba. Bohoslužba v krásném sudetském kostele, který se stal sborem, pak něčím na co radši nemyslet, a nyní, po velkém úsilí tamější farářky, opět prostorem, kde se mohou scházet naši věřící. Ten sakrální prostor jsme naplnili zpěvem a modlitbami. Synoda, stejně jako jakákoliv společná cesta, je naplněna prací, společenstvím stolu, radostí ze setkání s druhým člověkem, humorem i péčí o toho druhého. To vše se tam během těch dvou dnů a jedné noci dalo mezi námi najít. A zajímavosti? Docent Beneš vyprávěl, že i Izraelité ve Starém zákoně se několikrát rozhodovali demokraticky. Když si to přáli, Hospodin couvnul a nechal jim tu možnost. Nedopadlo to však nejlépe. Lidé se rozhodli špatně. Neposlouchali Pána Boha a mysleli si, že vědí lépe, jak to má na tom světě fungovat. A spálili si prsty.
Ještě další zajímavost mi tato synoda přinesla. Zjištění, jak se pomalu některé kolegiální vztahy mohou přetavovat do přátelství, jak vzájemná úcta a respekt jsou nosné, i když spolu navzájem nesouhlasíte, a jak se navzájem můžeme stále, i po těch letech, v dobrém překvapovat.
Díky za tyto dva dny a jednu noc!
Erika Oubrechtová
Foto: CČSH Hradeck Králové
