Český statistický úřad již zveřejnil první výsledky sčítání obyvatel v České republice, které probíhalo v loňském roce. Nejprve se uvažovalo o tom, že ve formuláři bude zcela vypuštěna kolonka, týkající se náboženství.
Ze strany představitelů Církve římskokatolické byl vysloven názor, aby se náboženství neuvádělo, neboť církve mají své vnitřní statistiky. Naše církev zastoupená ústřední radou vyjádřila v dopise Českému statistickému úřadu mínění, aby bylo vyplnění této rubriky buď povinné nebo nebylo uváděno vůbec. Nakonec poslanci schválili, že tento údaj v dotazníku byl ponechán, když tam již byl při minulých sčítáních a stát by tak přišel o významný údaj.
Každá náboženská obec naší církve si vede evidenci svých členů a na základě údajů ve výkazech o činnosti a hospodaření se tvoří sumáře v rámci vikariátů, diecézí a celku církve. Ve své zprávě pro církevní zastupitelstvo vloni na podzim jsem uváděl podle našich vnitřních statistik tyto počty členů: v roce 2019 se vykazovalo celkem 49 128 členů a v r. 2020 jich bylo uváděno 44 800. Z toho Brno 7 099 – 6 947, Hradec Králové 14 342 – 13 116, Olomouc 6 947 – 5 815, Praha 15 436 – 14 912, Plzeň 5 304 – 4 010. To jsou naše vnitřní statistiky, které se odlišují od výsledku zjištěného při sčítání obyvatel.
Podíváme-li se na zveřejněné údaje, tak se v nich potvrzuje trend, že dochází k odklonu od tradičních organizovaných církví, tzv. lidových církví, a to se týká jak Církve římskokatolické, Českobratrské evangelické, tak také naší Církve československé husitské. Církev římskokatolická má nyní celkem 741 019 těch, kteří se k ní přihlásili z celkového počtu 10 542 167 obyvatel. K Českobratrské církvi evangelické se přihlásilo 32 577 obyvatel a k naší Církvi československé husitské 23 610 obyvatel. Těch, kteří uvedli, že jsou věřící, ale k žádné církvi nebo náboženské společnosti se nepřehlásili, je 960 201, bez náboženské víry je 5 027 141 a těch, kteří rubriku nevyplnili, bylo 3 162 540. Ze statistiky je zřejmé, že v naší společnosti převažují ti, kteří se ke křesťanství ani k jinému náboženství nepřihlašují.
Ze sčítání v roce 2011, které proběhlo před deseti lety, byl zpracován podrobný „Atlas náboženství Česka“, vydaný v nakladatelství Karolinum v Praze roku 2017. Dá se předpokládat, že i dostupná data z letošního sčítání budou zpracována a bude představena situace s ohledem na víru a náboženství občanů.
Na již zveřejněných statistikách podle jednotlivých krajů vidíme, kde má naše církev relativně více svých členů, jako je například Praha, Středočeský kraj, Královéhradecký kraj, ale i Jihomoravský nebo Moravsko-slezský. Zajímavé je srovnání s Českobratrskou církví evangelickou, která má významný počet svých členů také v Praze a Středočeském kraji, ale i v Jihomoravském kraji a Zlínském kraji. Uvidíme také ještě, jaké budou počty dalších křesťanských církví a náboženských společností nebo směrů.
Do výsledku zjištění vztahu občanů ke konkrétním církvím se promítá více faktorů. Prestiž křesťanských církví, která byla v naší společnosti po roce 1989 vysoká, se snižuje i různými mediálními případy.
Zveřejněný výsledek není rozhodně důvodem k radosti a spokojenosti, ale na druhé straně ani není třeba z něho malomyslnět. V každém případě si máme vážit každého člena naší církve, věnovat se trpělivě Ježíšem Kristem danému poslání a tvořit v našich náboženských obcích přívětivé a přitažlivé prostředí. Situace označovaná jako křesťanství v diaspoře je pro církve zvláštní výzvou a příležitostí ke srozumitelnější interpretaci duchovních hodnot evangelia a bohatství tradice.
Údaje ze sčítání obyvatel budou ještě podrobněji zveřejňovány a následně zhodnocovány sociology, a to se týká i výsledků, odrážejících život církví a náboženství, které procházejí v naší zemi i v celé evropské civilizaci proměnami.
