Velikonoční svátky jsou v posledním čase jiné, než byly po řadu let, které jsme jako křesťané slavili. Po dva roky byly velikonoční bohoslužby a obřady zřetelně poznamenány pandemií a s ní spojenými striktními omezeními i zákazy shromažďování.
I přes odlišnost jejich průběhu vynikl význam těchto svátků a jejich poselství pro nás křesťany i pro svět. Místo vnějších projevů a rozmanitých obřadů jsme se soustředili na biblické poselství o Kristově cestě utrpení a vítězství a čerpali z něj osobní i společné povzbuzení a posilu. K šíření tohoto poselství na dálku napomáhala media a prostředky soudobé komunikace.
Letošní Velikonoce jsou opět jiné, neboť jak nám ukazuje hrůzná válka na Ukrajině, rozměr lidské krutosti, utrpení, bolesti a smrti, které se odrážejí v Kristově kříži, nabývá ještě větší intenzity.
Velikonoce náležejí k nejdůležitějším křesťanským svátkům napříč celou ekumenou. Je tomu tak u pravoslavných, katolíků, evangelíků i u nás husitů. V naší církvi připomínáme slovem, zpřítomňujeme obřady a sledujeme s vírou cestu utrpení i vítězství Ježíše Krista ve Svatém týdnu velikonočním. Na Zelený čtvrtek předpověděl Ježíš svoji smrt a vyjádřil ustanovením svátosti večeře Páně její smysl jako oběti pro druhé. Velký pátek je dnem smutku a ztišením se před Kristovým křížem, kdy rozjímáme nad hloubkou utrpení a bolesti našeho Pána. Ježíš se svým vlastním utrpením spojuje s bolestí světa a každého člověka. Na Hod Boží velikonoční slavíme jeho vzkříšení a rozeznívá se zvučně a radostně vítězné Haleluja.
V naší zemi je v současnosti řada sester a bratří z Ukrajiny, kteří sem i do dalších zemí uprchli před válkou, zvláště matky s dětmi. Jsou to většinou lidé pravoslavného nebo řeckokatolického vyznání. V naší církvi jsme dosud připravili ubytování pro více než 250 osob. Tato kapacita ve farních a dalších prostorách je již ze značné části naplněna. Je k dispozici Bible v ukrajinštině a existuje i pracovní překlad naší liturgie do ukrajinštiny. Již dříve někteří lidé ukrajinské národnosti přicházeli na bohoslužby naší církve. V setkání s nimi se můžeme dovídat, jak oni slaví Velikonoce a co pro ně znamenají.
Spojuje nás společné vědomí, že Ježíš sdílí naše lidské utrpení a že on je mocným vítězem nad zlem a smrtí. Prostřednictvím velikonočního poselství do našeho bolestného světa tak může přicházet světlo naděje, které společně a vzájemně můžeme sdílet.
