V Příbrami se šestého ledna uskutečnil tradiční Tříkrálový průvod s třemi králi na velbloudech za doprovodu mnoha malých i větších koledníků Charity.
Tři krále u Městského úřadu přivítal starosta města Mgr. Jan Konvalinka za přítomnosti prvního místostarosty Bc. Vladimíra Karpíška a kněze JCLic. Mgr. Miloše Szabo, ThD. který následně promluvil po příchodu králů na náměstí TGM.
Tři králové oblečení do historizujících plášťů na velbloudech přilákali do průvodu mnoho Příbramanů. Ti se za nimi vypravili na plánovanou asi patnáctiminutovou trasou na náměstí T. G. Masaryka. Zde tři králové přinesli dary Ježíškovi - Marii a Josefovi, kteří byli na podiu umístěného vedle dřevěného Betléma s figurami v životní velikosti vedle nejstaršího kostela v Příbrami – kostela sv. Jakuba.
Za tři krále pozdravil první z nich s přáním požehnaného roku. Překvapivé v jeho projevu bylo, že rok 2026 charakterizoval podle čínského horoskopu, když hovořil o roku ohnivého koně. Na něj navázal kněz Miloš Szabo, který se pokusil aktuálně zareagovat na měnící se normy, když vyprávěl příběh, jak jim na Svaté hoře (Poutní místo ŘKC nad městem Příbram) „přistálo“ na účtu 67 haléřů s poznámkou: „Byl tam černoch.“ A on, když se podíval na tři krále podle známé koledy, která po celou dobu průvodu zněla v podání učitelů místní ZUŠ, řekl, že: „S Příbramí je všechno v pořádku.“ Následně vyprávěl příběh o Herodovi, který vyvraždil celou vesnici s apelem, že bychom se měli inspirovat druhým příběhem, totiž vyprávěním o třech králích nesoucích dary Ježíšovi.
Tři králové na příbramském náměstí následně rozdávali z košů mandarinky a koledníci vybírali do kasiček sbírku pro Charitu na nákup automobilu. Mnozí se fotily s velbloudy korzujícími v ohradě na náměstí. Panovala přátelské nálada a setkání mnohých, kteří se v Příbrami navzájem znají.
S jednou pracovnicí města, která měla organizaci průvodu na starosti, jsem diskutovala o třech písmech K+ M+ B, které jeden z králů napsal na dveře městského úřadu. Poznamenala jsem, že mě překvapilo, že římskokatolický kněz Miloš Szabo nezmínil onen známý akronym: Christus mansionem benedicat (Kriste domu požehnej – Kriste požehnej tomu domu), který vychází právě z oněch tří písmen. Přitakala mi, že právě na to čekala a že to učila i děti, které nesly pokladničky, ty však na dotaz moderátorky Romany Navarové odpovídaly jmény králů. „To je v pořádku,“ říkám, „jména králů jsou, jak jsem se dočetla, uvedena v arménském rukopisu ze šestého stol, zatímco slova latinského požehnání vychází ze západní tradice. Tak se nám pojí západ a východ,“ dodávám s úsměvem.
Je třeba dodat, že v Písmu, v evangeliu podle Matouše, nejsou uvedeni ani králové, ani jejich počet. Hovoří se o mázích od východu, kteří dle tradice reprezentují pohanskou moudrost, která se klaní před Pánem světa a Králem králů. Svátek proto i v naší tradici nazýváme řeckým slovem epifania – zjevení, neb Kristus se zjevuje v tomto světě a čase, a jak slíbil při svém zjevení svým učedníkům po svém vzkříšení: „Já jsem s Vámi až do skonání tohoto věku.“
Hana Tonzarová
Foto: Autorka článku
