Zobrazení M. Jana Husa a Jana Žižky ve sborech CČSH - článek v Českém zápasu.
Do bohoslužebného prostoru Církve československé (husitské) se hned od jejího počátku dostávají obrazy Mistra Jana Husa, a to jak v propůjčených prostorách pro bohoslužby, tak i ve vlastních nově budovaných sborových stavbách. Umístění Husova obrazu bylo v některých případech centrální, malý kříž byl tehdy stavěn na desku oltáře či bohoslužebný stůl. Bylo tomu tak například ve školní kapli Na Smetánce v Praze – Vinohradech, kde se věřící scházeli před postavením Husova sboru, v Ledči nad Sázavou, v Držkově a v dalších místech. Motivem těchto velkých oltářních obrazů byl Mistr Jan Hus na kostnické hranici.
Na oltářích středověkých utrakvistů se také vyskytovalo zobrazení Mistra Jana Husa, pokud se vůbec dochovalo. Takovým příkladem je oltář z Roudník u Chabařovic, kde je Hus namalován jako Kristův svědek a je zařazen mezi mučedníky obecné církve sv. Jana Křtitele či sv. Jakuba, sv. Vavřince a sv. Sebastiána (Umění české reformace, 2010, s. 136-137). Uprostřed tohoto oltáře s vyobrazením svědků byla schránka pro eucharistii obklopena z obou stran anděly uctívajícími Krista ve svátosti.
V ideovém řešení liturgického prostoru a umění v CČSH dochází záhy k tomu, že centrální místo v něm má zaujímat obraz Ježíše Krista nebo kříž, který je symbolem jeho díla spásy. Svědkové Páně nemají být v centru, ale po stranách kolem Krista. V mnoha našich sborech se vyskytují obrazy, sochy i vitráže Jana Husa jako Kristova svědka, často v podobě kazatele, učitele i mučedníka s charakteristickou kacířskou čepicí, nasazovanou ve středověku kacířům. Tato čepice je dosvědčena ve Zprávě o Mistru Janu Husovi v Kostnici od Petra z Mladoňovic a stala se Husovým atributem již v umění utrakvistického období.
Pražský Národní památkový ústav zpracoval výskyt Husových soch a obrazů v Praze a do tohoto výzkumu zahrnul i sbory naší církve. V pražských sborech CČSH najdeme umělecká díla zpodobňující Husa od Ladislava Šalouna, od Františka Bílka, od Jana Znoje, od Josefa Kotyzy a dalších umělců (Jan Hus v památkách Prahy, 2015). Ale i v dalších regionech se setkáváme v našich sborech a modlitebnách s touto postavou v četných jejích vyobrazeních od známých i méně známých místních umělců.
Ve sborech CČSH se vyskytují plastiky a obrazy vztahující se tematicky k husitství, a některé přímo zobrazují Jana Žižku z Trocnova a z Kalicha. Je to zřejmě určitá rarita mezi křesťanskými církvemi, aby v bohoslužebném prostoru byla umístěna tato postava středověkého bojovníka. Na desce bohoslužebného stolu v kostele sv. Václava v Praze – Novém Městě se vykytují Jan Hus a Jan Žižka vedle sebe. Jan Hus tiskne k srdci Bibli. Žižka má meč jako Boží rytíř a jeho zdvižená pravice vystihuje autoritu a sílu. Autorem je sochař a mystik František Bílek, který Žižku znázorňoval vícekrát. Vytvořil návrhy pro pomník na Vítkov i Bílou horu a jeho četné práce na toto téma jsou součástí sbírek Husitského muzea v Táboře. Podobně jsou Jan Hus a Jan Žižka vedle sebe ve Sboru Božích bojovníků v Táboře. Jan Žižka hájí pravdu, kterou Hus kázal a za niž jako mučedník zemřel. Autorem je akad. sochař Jan Vítězslav Dušek, který se věnoval ve své tvorbě také z velké části husitství. Pro Husův sbor v Čáslavi vytvořil návrh reliéfu akad. sochař František Hromádko. V tomto jeho pojetí je Žižka pokorný bojovník pro evangelium Kristovo a jeho pravdu. Podle tohoto návrhu měl Žižka spolu s dalšími hejtmany přijímat od táborských kněží svátost večeře Páně. Návrh nebyl realizován a v současnosti je v kněžišti čáslavského sboru na stěně freska poslední večeře Krista s učedníky od akad. malíře Karla Skály. To dokládá ideový vývoj naší církve a jeho proměny, kdy historická témata, živá v počátečním období a po druhé světové válce, ustupovala a byla v liturgickém prostoru nahrazována biblickými a christocentrickými náměty, případně jen prostým křížem. Avšak i tato historická tematika měla svůj náboženský a duchovní ráz. Je to patrné i na uměleckém pojetí Jana Žižky se zřetelem k jeho víře a náboženskému charakteru této postavy středověkého husitství. Dalšími umělci, s jejichž díly – výtvarným ztvárněním husitského vojevůdce – se můžeme setkat ve sborech CČSH, jsou Josef Kotyza v Červeném Kostelci, Augustin Handzler ve Slezské Ostravě, Čeněk Jandl v Praze 7 – Holešovicích, Karel Dvořák ve Voticích a další.
Tak jako živou památku Jana Husa v Církvi československé husitské, též i Jana Žižku dokládají nejen obrazy a sochy, ale také třeba kameny nebo zvony s jejich jmény a případně letopočty jejich smrti 1415 a 1424.
Tomáš Butta
Český zápas 28/2024 z 14. 7. 2024
