Psaní dopisů mi nejde. Nejtěžší je začít. Svádím boj s prázdnou stránkou, která by chtěla zůstat nepopsaná. Co když slovem zkazím čistotu prázdnoty? Naštěstí teď už se dá začít! Protože začal advent.
Nemusím nic říkat, a nemusel bych ani psát, ale přesto si troufnu. Advent je dobou, ve které se Bůh vyslovil. Vystoupil ze skrytosti a stal se čitelným, téměř hmatatelným v příbězích lidí, co se nechali oslovit, osvobodit jeho slovem. Uvěřili Bohu, jenž promlouvá a přichází do prázdnoty jako malíř ke svému plátnu, aby na čistý podklad nanesl zářivé barvy a ztvárnil i v našich životech, jakou sílu má dar svobody.
Tento Boží dar nám ovšem nezbývá než si doslova vyvzdorovat na vlastním srdci, které je připoutané k řetězu. Je toho příliš mnoho, na čem jsme si vypěstovali závislost, na čem jsme ulpěli a neumíme si už vůbec představit, že bychom se bez toho dokázali obejít. Budu nepřesně citovat básníka Pavla Zajíčka: „Znáš to, když uvážeš psa na řetěz a on se jednoho dne z toho řetězu utrhne? Začne zběsile lítat kolem zdí, značkovat každej roh, štěkat, kňučet, třást se, až se po chvíli vrátí na místo, kde zůstal utrženej řetěz. Tak je to s člověkem, jehož srdce visí na řetězu.“
Nezmění se nic, dokud si to nepřiznáme. Snad se ve vzácných okamžicích zasníme a dopřejeme svému srdci kousíček svobody – jenže svoboda otevírá nekonečný prostor možností a rozhodování, žádá si odvahu a důvěru v cestu, která je před námi. To se nám už nelíbí a řetěz kolem srdce utáhneme ještě těsněji. Co na tom, že srdce krvácí a sténá? Máme prostředky, jak je umlčet, utlouct argumenty, proč je řetěz bezpečný a pro naše dobro. Nestojí nad námi žádný otrokář – sami se zotročujeme! O svobodě rádi mluvíme, ale být svobodní se bojíme. Zvykli jsme si na řetěz.
Advent v křesťanském smyslu slova je poselstvím o svobodě, která dokáže rozbít řetězy, uvolnit z pout a napřímit nás do podoby lidí, jejichž srdce už není sevřené strachem. Je nápadné, jak často Ježíš v evangeliích říká: „Nebojte se!“ Při vánočních bohoslužbách se čtou texty apoštola Pavla, které dokládají, co přijde, když Boží slovo v našich srdcích opět probudí touhu po svobodě – touha se promění ve vzdor vůči vnitřnímu otrokáři a v poznání, že řetěz není dobro, ale zlo, protože každá forma otroctví je zlá.
Vyslyšme to slovo, vánoční dobrou zprávu, ať z našich srdcí spadnou řetězy: „Když se naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu, aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny. Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího: Abba, Otče! A tak už nejsi otrok, nýbrž syn, a když syn, tedy z moci Boží i dědic“ (list Galatským 4, 4-7).
Lukáš Bujna
Autorka akvarelu: Janina Belusa
Český zápas č. 51 z 17. 12. 2023
