Grónská biskupka se modlí za mír v napjaté situaci

V centru bezprecedentního geopolitického zmatku se biskupka Paneeraq Siegstad Munková z grónské diecéze modlí za mír v roce 2026.

„V takové situaci je zásadní zachovat klid. Modlitby léčí a dávají smysl. Každou neděli se modlíme za Dánské království a autonomní vládu Grónska,“ říká biskupka pro web Světové rady církví (SRC).

Obnovené hrozby Trumpovy administrativy převzetím Grónska způsobily mezi kongregacemi v celém Grónsku rozsáhlou úzkost. Nedávné průzkumy ukazují, že drtivá většina Gróňanů se staví proti snaze, aby se stali součástí USA.

„Lidé mají očividně obavy. Jedná se o otázku lidských práv, důstojnosti a respektování mezinárodních zákonů a smluv. Jsme malý národ, ale rozhodně nejsme neviditelní. Naše budoucnost není něčím, o čem by se rozhodovalo bez nás. Máme svůj jazyk, kulturu, předky, děti a budoucnost spojenou s tímto místem. Jsme lidé, nikoli majetek. Grónsko není země, kterou lze koupit. Je to náš domov, který není na prodej,“ říká jasně Munková.

Grónská církev se historicky v politice držela v ústraní. Od roku 2009, kdy její financování a legislativu převzala místní grónská vláda, zůstala jako diecéze v rámci dánské církve. Jako taková úzce spolupracuje s diecézemi v Dánsku a hraje aktivní roli v mezinárodních záležitostech jako člen Světové rady církví, Světové luteránské federace a dalších organizací. Grónská biskupka Munková také zasedá v Radě pro mezinárodní vztahy Evangelické luteránské církve v Dánsku.

„Musíme spolupracovat napříč hranicemi, spolupracovat a hájit svá práva. A budeme spolu diskutovat s respektem,“ zdůrazňuje Munková.

Nyní biskupka vyzývá všechny Američany, kteří věří ve svobodu, důstojnost a právo lidí jít svojí vlastní cestou, aby se obrátili na své zástupce v Kapitolu a požádali je, aby se postavili za Gróňany za jejich právo určovat si vlastní budoucnost.

Minulý týden se osm nejvyšších evropských představitelů shromáždilo na obranu autonomního dánského území Grónska. Ve svém prohlášení trvali na tom, že bezpečnost Grónska musí být zajištěna kolektivně NATO a s plným respektem k přáním jeho obyvatel.

„Bezpečnosti v Arktidě musí být dosaženo kolektivně, ve spolupráci se spojenci NATO, včetně Spojených států, dodržováním zásad Charty OSN, včetně suverenity, územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic,“ napsali vedoucí představitelé ve svém prohlášení.

Téměř 90 procent z 57 tisíc obyvatel Grónska je grónského původu Inuitů a více než 95 procent celkové populace jsou členy dánské národní církve známé jako Evangelicko-luteránská církev v Dánsku.

Severská přítomnost na největším ostrově světa sahá až do roku 983, kdy Erik Rudý založil osady. Rok 2021 byl 300. výročím společné obchodní a duchovní expedice vedené dánsko-norským misionářem Hansem Egedem, která obnovila trvalou skandinávskou přítomnost. Koloniální status Grónska skončil v roce 1953, kdy se plně integrovalo do Dánska jako hrabství a dánské občanství bylo rozšířeno na Gróňany. Vztah s Evropskou unií znamená, že všichni dánští občané s bydlištěm v Grónsku jsou občany EU, což Gróňanům umožňuje volný pohyb a pobyt v EU.

Po staletí si Gróňané udržovali a chránili svou bohatou kulturu a silné vazby s přírodou. Biskupka Paneeraq Siegstad Munková je odhodlána v této tradici pokračovat a hájit práva a důstojnost svých grónských spoluobčanů – a to jak jako církevní představitelka, tak i jako soukromá občanka.