Český zápas č. 26/2023 z 25. 6. 2023 - Od vzniku naší církve nás dělí život a dílo již několika generací. Jednu generační epochu přitom v teologii výrazně reprezentoval prof. Zdeněk Trtík. Zemřel právě před 40 lety (24. 6. 1983).
Zdeňka Trtíka bychom rádi připomněli slovy jeho žáka prof. Zdeňka Kučery, který o něm přiléhavě hovoří jako o marciální postavě, jak zevnějškem, tak intelektuální tvořivostí a významem svého myslitelského díla; o přirozené vůdčí osobnosti, která přitahovala žáky, spolupracovníky i přátele, ale zároveň vyvolávala kritiky i odpůrce...
Zdeněk Trtík během fakultního studia stál pod vlivem tehdy v Církvi československé husitské uznávané zvědečtělé teologie, nepřesně nazývané jako liberální. V tomto rámci se také pohybovaly Trtíkovy první literární projevy. Základní podněty a motivy tohoto stanoviska a tvůrčí duchovní aktivita souvisely s praktickými kazatelskými a pastoračními zkušenostmi Trtíkovy kněžské služby.
Tváří v tvář mimořádným, ano, mezním situacím, které jeho farníci během II. světové války zakoušeli, musel zodpovědět otázky, s nimiž se v obzoru zvědečtělé teologie nesetkal. Příslušníci byli odvlečeni do koncentračních táborů, káznic, stavěni před soudy a nespravedlivě odsouzeni, pomáhali pronásledovaným nacismem třeba za cenu vlastní životní oběti, strachovali se o své drahé...
Otázky měly zcela konkrétní obsah, ale mířily k obecným jistotám o postavení člověka ve společnosti, národa v dějinách, státu v mezinárodní politice... Tyto existenciální problémy byly v obzoru zvědečtělé, na principu příčinnosti založené teologie pro lidi, kteří již vyrostli ze staré metafyzické tradice a církevní kázně, důvěryhodně nezodpověditelné. Měla-li teologie CČSH přesvědčivě vyložit celostátní pohled víry na přítomný svět současnému člověku, musela učinit kopernikánský obrat ve směru nového teologicko-filozofického obzoru. Souvislost s tradicí CČSH záležela v interakci žít a prožívat biblickou víru v takovém výkladu, který dává přesvědčivé odpovědi na problémy současného sebepochopení člověka v dějinách a ve společnosti...
Obrat záležel v odvratu od idealisticky pochopených obecných pravd křesťanské nauky ke konkrétní křesťanské existenci, zakoušející osobní vztah k Bohu v Kristu jako životní pravdu. Teologie biblického personalismu, jejímž zakladatelem se v české teologii stal Zdeněk Trtík takřka přes noc po vyjití knihy Vztah já - Ty a křesťanství, staví posluchače kázání před živou láskyplnou tvář Krista, vykresleného prostřednictvím biblické zvěsti... Cesta k Bohu není návratem do biblické minulosti ani pochodem do vykonstruované budoucnosti, nýbrž spalující touhou vstoupit do pravé v našem čase a v našich dějinách tkvící přítomnosti... Bůh je zainteresován na přítomné existenci člověka a jeho dějinách jako Duch svatý a svou církev, jako Kristovo tělo v dějinách a místo vstupu zvěsti a svátostí, nikdy neopustí. Tuto základní Boží ekonomii – způsob zacházení s člověkem – ve zkratce vyjadřuje trojiční dogma.
Zdeněk Kučera,
Hoře a milost. Ke kořenům teologie Církve radikálního modernismu, Brno, 2002
(vybrala redakce)
Český zápas č. 26/2023 z 25. 6. 2023
