2. března se v Parlamentu České republiky pod záštitou prvního místopředsedy Poslanecké sněmovny Patrika Nachera a v rámci projektu „Naše evropská společnost“ uskutečnilo setkání k 176. výročí narození T. G. Masaryka.
Slavnostní pozdní odpoledne se neslo v duchu připomenutí hlavních myšlenek prvního československého prezidenta, které leckdy mají dosah do současnosti. Nadčasovost idejí Masaryka zdůraznil hned první řečník místopředseda Patrik Nacher, který se v úvodním proslovu vyslovil pro chápání T. G. Masaryka v celém jeho kontextu bez vytrhávání myšlenek ze souvislostí. Upozornil, že je to právě dnešní doba, která často sebou přináší zkratkovitý pohled a tím černo-bílé vidění světa. Podle Nachera naopak Masaryk viděl svět komplexně, což by pro nás mělo být inspirativní.
Přítomné oslovil patriarcha Tomáš Butta zajímavou přednáškou o Náboženském přesvědčení Palackého a Masaryka na pozadí jejich myšlení a díla. Citujme: „V lidské duši, která je nesmrtelná, je Božská jiskra, která vede člověka ke stálému zdokonalování.“ To podle patriarchy motivovalo Františka Palackého v jeho úsilí a aktivitách v celém jeho životě a podobně to bylo u filosofa a politika T. G. Masaryka, který byl „ mužem víry a náboženského přesvědčení.“ Tomáš Butta oba muže chápe jako představitele české demokracie a říká: „Oba usilovali o zásady demokracie a její uplatňování v praxi, každý v jiných dějinných souvislostech.“
Za Církev československou husitskou ve své řeči poděkoval politikům ze Sněmovny svým způsobem biskup David Tonzar: „Ať Sněmovnu řídil jeden nebo druhý, ať byl zde jakýkoli místopředseda z té či oné strany, tak je úžasné, že vždy řekli naší církvi - můžete. Ať tu byl kdokoli, vždy jsme tady byli!“ Biskup podtrhl skutečnost, že Masaryk by nesouhlasil jen s pouhým setkáním k výročí, ale především by požadoval, aby se o jeho myšlenkách diskutovalo a přemýšlelo. Proto podtrhl jednu z hlavních Masarykových myšlenek, když navázal na sv. Augustina: „V nezbytném je jednota, v nerozhodnutém je svoboda, chcete-li volnost, ale ve všem láska.“ Biskup Tonzar dodal: „Láska je něco napříč politickým spektrem.“
Hlavní rámec setkání byl očekáván od historiků, odborníků zabývajících se dlouhodobě myšlenkami Masaryka. První přednesla přednášku historička Marie L. Neudorflová a nazvala ji „Odraz idejí Františka Palackého ve spisech Tomáše G. Masaryka“. Přítomné zaujala část, kde historička vysvětlovala, že „k uvědomění národní identity někdy v Evropě docházelo nejrůznějšími prostředky, a to i násilnými a Masaryk později tato hnutí označil jako demokratizační.“ Ve vztahu dvou myslitelů historička podtrhla to, jak si Masaryk hluboce vážil Františka Palackého, kterého v té době česká inteligence vznosně nazývala „otcem národa“ a podrobně studoval jím napsané dějiny. „T. G. Masaryk převzal Palackého ideje a navíc je přizpůsobil podmínkám konce 19. a počátku 20. století, což rozpracoval například ve svém díle Palackého idea národa českého,“ shrnula význam obou myslitelů historička Marie L. Neudorflová.
Profesor politologie a pracovník Masarykova ústavu profesor Vratislav Doubek představil svoji přednášku „Problém násilí a nenásilí v myšlení a postojích Palackého a Masaryka“. Historik upozornil na skutečnost, že každá z obou osobností - Palacký a Masaryk - přistupovala k problému násilí každý v jiné době, a proto byli oba „podrobováni rozdílným projevům a cílům násilí.“ U Palackého historik hodnotí jeho racionální a nenásilný přístup ke změně a dává do protikladu s revolučním přístupem studentů v roce 1948. Vratislav Doubek popsal Palackého jako spíše rozmýšlejícího se akademika. Masaryka pak nazval „figurou padlého anděla.“ Pak nastínil Masarykovu cestu v České otázce - jeho stanovisko reformace - lásky a smíru proti revoluci a síle. Nakonec Masaryk podle Doubka na přelomu století mění a radikalizuje svůj přístup: „Nachází slova pro promyšlenou eticky podloženou organickou revoluci.“
Závěr celé akce zakončila modlitba patriarchy Tomáše Butty.
Stejně jako při minulých vzpomínkových setkáních, tak i tentokrát přednášky a řečnická vystoupení tradičně kolorovalo hudební vystoupení studentů Gymnázia Jana Keplera v Praze pod vedením sbormistra Romana Michálka.
Mirko Radušević
Foto: Autor, Klára Matoušová a Tomáš Novák
