(ČZ 22/2025) Vystudoval gymnázium a konzervatoř, zpíval v muzikálu Evita, ale toužil po klidnějším a rodinném životě. Dnes má čtyři děti, s manželkou a dalšími kolegy vede školu Harmonie – Církevní husitskou základní uměleckou školu. Představujeme jejího ředitele Marka Vávru.
Před mnoha lety se setkal s farářkou Marikou Zvardoň, která mimo malování miluje hudbu. Svěřil se, že by rád založil hudební školu. Slovo dalo slovo a za pomoci její i tehdejšího pražského biskupa Karla Bicana zazněla výzva: „Vždyť něco takového je potřeba!“ A tak bratr Marek s dalšími dnešními svými kolegy Jakubem Nygrýnem a Michalem Brédikem v roce 2001 pod záštitou Pražské diecéze pomyslně poklepali na „základní kámen“ školy. Dnes naše církevní škola sídlí v pražských Dejvicích v Bílé ulici v budově ZŠ Bílá.
Zde jsem otevřel dveře ředitelny s tím, že z málem starce jsem se proměnil v sedmiletého hošíka. Ten s trémou přichází na „talentovku“ a v pozoru teď stojí před zkoušejícím ředitelem školy.
„Zazpívejte po mně,“ nařídí ředitel Marek Vávra a předzpívá: „Lalala la lala“.
Zkouším to opakovat: „Lalala la lala“.
Výborně a teď: „Jajajaj ja ja jajaj“.
To se již zamotám a bratr ředitel Marek zatónuje podruhé a to se již strefím.
„To by šlo!“ pochválí mě ředitel Marek a začne tleskat a navádí mě, abych tleskání opakoval po něm v různém rytmu.
Zkrátím to. V tleskání – rytmu jsem naprosto propadl. Bylo to na známku tři, ne-li horší.
Zbýval poslední test paměti melodie. Projela mnou obava, že já jako sklerotik to stěží zvládnu. Nicméně jsem to zkusil s výsledkem mezi jedničkou a dvojkou.
Tak nevím, zda bych byl po desetiminutové zkoušce, kterou musí uchazeči projít, přijat. Dnes se na školu hlásí kolem šedesáti žáků a přijmout mohou nanejvýš asi dvacet nových uchazečů o studium.
„Zájemce nemusí umět hrát na žádný nástroj, to není podmínka,“ vysvětluje bratr ředitel Marek a pokračuje: „I tak rozpoznáme talent. Chci říci, že mezi drobotinou jsou tací, kteří vám zcela přesně okamžitě zopakují i složité vytleskané rytmy nebo odzpívanou melodii. Jsou to skutečné talenty.“
Řekněme, že škola nevychovává pouze hudebníky. Stejně se zde věnují tanci, dramatickému umění, a to dnes především ve formě multimediálního umění. Počínaje natáčením, přes střih videa až po animaci pro použití na všech dostupných sociálních sítích. Existuje zde TV-studio tvořící vlastní program.
Na webových stránkách školy se můžete dočíst, že chtějí být moderní školou. Na první pohled je to na zdejší technice vidět, stejně tak na multimediálních výstupech na internetu. Například při záznamu z koncertu je na pozadí i při práci s účinkujícími využívána animace při takzvaném klíčování záběru. Uvidíte to na záznamech z koncertů, reportáží a videoklipů na YouTube a na sociálních sítích školy. Stejně tak se žáci učí skladbě za použití moderního softwaru, který dokáže rozlišovat a oddělovat od sebe jak jednotlivé nástroje, tak i zpěv.
Výsledkem školy jsou koncerty, kdy žáci vystupují jak v kostelech, tak při různých akcích. Rockovou a jazzovou hudbu mohou žáci prezentovat v dejvickém Jamm Clubu. Velkou podporou pro financování chodu školy jsou evropské programy Erasmus a Operační program Jan Ámos Komenský spolufinancovaný od EU. Díky programu Erasmus škola navázala úzkou spolupráci s hudební školou ze španělské Barcelony a díky programu Jan Ámos Komenský škola financuje rozvoj nových technologií a další vzdělávání pedagogických pracovníků.
Ptám se, jak si představit, že škola se chlubí rodinnou atmosférou?
„S našimi žáky vystupují často i jejich rodiče, a tak pořádáme vyloženě rodinné koncerty. Vystupuje třeba i dědeček, byť třeba pouze na triangl.“
To, že jde o církevní husitskou školu, se neprojevuje pouze tím, že třetina pedagogů jsou členy naší církve, ale i tím, že se škola věnuje výuce liturgického zpěvu pro faráře a duchovní. Určitá zásluha školy spočívá rovněž ve spolupráci s Jiřím Vihanem a Blahoslavem Ratajem z náboženské obce Vyšehrad na úpravě liturgického zpěvníku. Ten nově přepsali, aby se při zpěvu nemuselo listovat uprostřed písně, vytvořili nové akordy a přidali také další nové písničky. Dále přepsali liturgii CČSH do lépe zpívatelných tónin. Tento zpěvník bude v blízké době distribuován v elektronické podobě do náboženských obcí. Přínos školy pro naše náboženské obce spočívá také v tom, že ve škole vytvořili a nazpívali liturgii CČSH ve verzi se zpěvem i bez zpěvu (což je vhodné pro sbory, kterým chybí varhaník nebo jiný hudební doprovod).
Dále škola ve spolupráci se sestrou Hanou Tonzarovou nahrála takzvanou Mládežnickou liturgii, určenou mladší generaci.
Přiznám se, že bych v hudební škole vydržel po rozhovoru ještě dlouho. Rád bych si pohrál jak s hudebním, tak multimediálním softwarem, který tu mají žáci k dispozici. Škoda, že mi není sedm let. Pamatuji svoji hudební výchovu jen za doprovodu houslí nebo bubínku s nataženým výstražným smyčcem nad hlavou…
Zkuste přijít na některý školní červnový koncert a poznáte lákadlo umění, měnící se ve váš sen.
| Červnové akce školy Závěrečný koncert – středa 4. června, 17 hodin, Základní škola, Bílá 1, Praha 6 Hudební podvečer na usedlosti Kotlářka– čtvrtek 12. června 2025, 17 hodin, Na Kotlářce 16/9,Praha 6 Absolventský koncert – pondělí 16. června od 17 hodin, Vila Lanna, V Sadec h 1/1, Praha 6, Bubeneč. |
Mirko Radušević
Foto: Autor článku
Český zápas č. 22 z 1.6. 2025
