Připomínáme si výročí – 100 let od koncertování Alberta Schweitzera v českých zemích v lednu 1923.
Nositel Nobelovy ceny míru z roku 1952, Albert Schweitzer, se narodil roku 1875 v Kaysersbergu v Horním Alsasku v rodině evangelického duchovního Ludwiga Schweitzera. Vystudoval univerzitu ve Štrasburku, kde současně studoval teologii, filozofii a přírodní vědy. Kromě toho pilně navštěvoval hudební školu – jeho velkou láskou byla hra na varhany.
Jakýsi vnitřní nepokoj vedl Schweitzera k tomu, že se při oslavě svých třicátých narozenin rozhodl, že odjede do černé Afriky léčit nemocné. Podnětem k tomu byl článek faráře Boegnera, který popisoval těžký úděl misionářů v Africe a jejich boj s tropickými nemocemi. Schweitzer ke svému úmyslu potřeboval lékařský diplom, a tak v 30 letech zasedl (jako doktor filozofie a univerzitní profesor!) do školních lavic a v roce 1911 složil poslední zkoušku z chirurgie.
O rok později se oženil se zdravotní sestrou Helenou Bresslauovou, se kterou odplul do rovníkové Afriky, aby v tehdy francouzském Gabunu v Lambaréné zřídili pralesní nemocnici. Budování trvalo 15 let a Schweitzerovi se vydali ze všech svých úspor. Začalo tu léčení nejstrašnějších nemocí – lepry, malárie, spavé nemoci. Bylo zázrakem, že Schweitzer přežíval toto, pro Evropana vražedné klima. Svou zdejší práci Schweitzer přerušoval opakovanými pobyty v Evropě, kde se snažil získat spolupracovníky pro práci v Lambaréné. Jezdil po Evropě, konal přednášky a koncertoval na varhany s cílem, získat také finanční prostředky pro svou pralesní nemocnici. Do těchto cest patřil i lednový pobyt v Praze 1923 na pozvání profesora Oskara Krause. 12. ledna 1923 měl první koncert v kostele sv. Michaela v Jirchářích, kde také najdeme jeho pamětní desku. Převážně hrál Bachovy skladby. Velký koncert měl 16. ledna 1923 v českobratrském kostele sv. Klimenta. Zdejší farář František Bednář ho provázel při prohlídce Prahy. Schweitzer se setkal na Hradě s prezidentem T. G. Masarykem a oba filozofové a humanisté si dobře rozuměli.
K Schweitzerovým lednovým návštěvám u nás v roce 1923 patří též koncert a přednáška v Děčíně-Podmoklech (15. ledna) a návštěva a varhanní koncert v Mariánských Lázních – 17. ledna v evangelickém kostele. Vstup byl volný, pouze byla vyslovena prosba přispět na pomoc hladovějícím dětem. Jak uváděly noviny, Schweitzer hrál kantátu J. S. Bacha, Andantino Padre Martiniho, Andante Tartiniho, Pastorale J. Rheinsbergera a tři chorálové předehry. Noviny podrobně popisují nezapomenutelný zážitek: přestože šlo o mimosezónní akci, bylo tak plno, že se mnozí do kostela vůbec nedostali. K mistrovství Schweitzera na poměrně malých varhanách se ještě dlouho posluchači vraceli. Ač není výtěžek koncertu znám, byl jistě srovnatelný s vybraným obnosem v Děčíně – deset tisíc korun.
Koncem roku 1928 přijel Schweitzer do Prahy podruhé a cílem bylo tentokráte převzetí čestného doktorátu na univerzitě v Praze. Opět tu však koncertoval a jeden z hlavních varhanních koncertů měl 8. prosince 1928 ve Smetanově síni Obecního domu. Do pořadu zařadil Schweitzer i Biblické písně Antonína Dvořáka.
V roce 1970 vychází v Supraphonu dvojalbum se Schweitzerovými (americkými) nahrávkami Bachovy hudby.
Schweitzer byl nazýván „filozofem úcty k životu“; studie o etice života a humanitě jsou stále aktuální. Jako teolog napsal knihu „Dějiny bádání o životě Ježíšově“, jako lékař knihu „Lidé v pralesích“. Ve svých třiceti letech se stal rovněž autorem vzácné knihy „Johann Sebastian Bach“. Hledal v ní skutečné přiblížení této výjimečné historické osobnosti a prolomil idealizovaný pohled na Bacha, obyvklý pro 19. století. Knihu napsal dokonce dvakrát – poprvé vyšla ve francouzštině a poté v německé verzi. Stala se velmi populární a byla vydána v mnoha jazycích. První úplný český překlad vydalo u nás Editio Karez v roce 2017.
Markéta Černá
Zdroj www.hamelika.cz, www.editiokarez.com. www.wikipedia.cz
