V historické budově Národního muzea v Praze byla dne 31. 3. 2026 zahájena výstava František Palacký 1798–1876, která je otevřena veřejnosti od 1. 4. do 31. 8. 2026.
Zahajovací část se konala v Panteonu Národního muzea, kde je také umístěna bronzová socha Františka Palackého z roku 1897 od sochaře Antonína Poppa. Při otevření představil záměr této výstavy generální ředitel pan Michal Lukeš a podrobněji její pojetí a obsah přiblížil Martin Sekera. Poděkoval ostatním autorům výstavy Lucii Kodišové, Vandě Marešové a Pavlu Muchkovi a dalším spolupracovníkům a institucím. Na klavír zahrál skladby Bedřicha Smetany Matyáš Novák. Atmosféru 19. století navozovali lidé z organizačního personálu v dobovém oblečení, kteří vítali příchozí hosty. Hosté si mohli prohlédnout výstavu s odborným výkladem dr. Pavla Muchky.
Výstava vznikla u příležitosti 150. výročí úmrtí historika a politika Františka Palackého a přináší originální pohled na tuto osobnost, která zásadně ovlivnila české dějiny i samotné Národní muzeum. Místo historického symbolu vzdáleného dnešním lidem, zejména mladé generaci, je koncepcí výstavy Palacký představen jako přemýšlivý člověk své doby, ale i té naší.
Do Palackého světa je možné vstoupit prostřednictvím osmi krátkých fiktivních dialogů mezi ním a člověkem z roku 2026, stylizovaných do podoby chatu na obrazovce mobilního telefonu. Tyto dialogy otevírají klíčová témata jeho života i otázky, které rezonují i dnes. Příběhovou linku doplňuje originální komiks zachycující zásadní životní momenty. Interaktivní charakter výstavy tvoří i množství audio nahrávek, které zprostředkovávají ukázky z Palackého děl i osobní korespondence.
Dominantním prvkem výstavy je velkoformátová mapa Evropy, na níž lze sledovat Palackého cesty i proměny národnostních poměrů ve střední Evropě. Hned při vstupu do výstavních prostor nás upoutá rozměrná knihovna s výběrem 1000 svazků. Knihy pocházejí z jeho rozsáhlé osobní knihovny, kterou odkázal Národnímu muzeu. Významnou část výstavy tvoří autentické exponáty z Palackého osobního i veřejného života, jako je jeho cestovní kufřík, s nímž roku 1823 přijel do Prahy. Vystaveny jsou i jeho brýle, vycházková hůl, klobouk, části oděvu a další předměty.
Součástí výstavy jsou také reprodukce archivních materiálů z Palackého pozůstalosti – koncepty jeho stěžejního díla Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě, ale i různé dokumenty osobní povahy. Palacký byl mimořádně pečlivý a systematický člověk, který si uchovával i různé pozvánky na společenské akce, ale i jízdenky z cest a účtenky.
Výstava představuje Palackého nejen jako badatele a historika, ale i jako veřejně činnou osobnost. Na výstavě lze vidět například artefakty dokládající jeho politickou činnost a roli, kterou sehrál v evropském kontextu.
Jeho tzv. „druhý život“ přibližují různé tisky, známky, medaile, bankovky, a zvláště četná umělecká zobrazení, včetně pomníků, neboť Palacký se hluboce vryl do české historické a kulturní paměti. Z Palackého podobizen je zde vystavena například reprodukce jedné z nejznámějších jeho podobizen, jejímž autorem je malíř Max Švabinský.
Výstava chce představit Františka Palackého nejen jako osobnost, která je součástí dějin, ale která je především i inspirací pro současnost.
Výstava je přístupná denně od 10 do 18 hodin. Bližší informace poskytnou stránky Národního muzea. Další jedinečná příležitost k poznání prostředí, kde žil, pracoval a zemřel, se nabízí při návštěvě Památníku v Palackého ulici, který je otevřen v měsících květnu až říjnu.
Podle materiálů Národního muzea
Tomáš Butta
Zdroj: Fotoarchiv Národního muzea a Tomáš Butta
Více o výstavě František Palacký 1798–1876
