Slovo patriarchy Tomáše Butty o zpěvákovi Michalovi Tučném a modlitba se vzpomínkou na něho při hudebním večeru v Husově sboru v Praze-Dejvicích dne 27. 2. 2026.
Vážení účastníci tohoto večera, dámy a pánové, sestry a bratři!
Dnešní večer je mimořádným vzpomínkovým hudebním setkáním, kdy myslíme na zpěváka ve stylu country Michala Tučného. Připomínáme si tuto jedinečnou osobnost písněmi a fotografiemi. Současně je tato akce koncertem členů skupiny Fešáci. K nim patří od počátku i pan Tomáš Linka, který je také významnou osobností tohoto hudebního žánru. Oslavil v tomto měsíci 80. narozeniny. Je pro nás velkou ctí, že je dnes mezi námi, a stejně tak i další členové skupiny Fešáci – Antonín Kny, Jindra Malík a Pavel Macar. Se skupinou Fešáci jsem se setkal v Husinci, kde měli koncert v zahradě Centra Mistra Jana Husa dne 6. července 2023. V Ilustrované encyklopedii světové country se v části o české country od Mirka Černého dovíme o této skupině, že je „dokonale profesionálním představitelem modernější verze klasické country“ a její vznik sahá do roku 1967 (s. 211). V roce 1974 byla skupina posílena osobnostmi – zpěváky a hudebníky Michalem Tučným a Tomášem Linkou a také konferenciérem Petrem Novotným, kteří tehdy odešli od skupiny Greenhorns. Ať již Michal Tučný zpíval s Greenhorny, s Fešáky, s Tučňáky či dalšími skupinami, vždy se písně v jeho podání stávaly hitem.
Melodie těchto písní jsou často z dílny osvědčených amerických country hudebníků, případně i z dílny českých autorů. Texty písní pro Michala Tučného skládali skvělí textaři jako Jan Vyčítal nebo Zdeněk Rytíř, ale i mnozí další. Některé texty si upravoval i sám.
Písně, které Michal Tučný zpíval a které stále znějí, jsou plné obrazů a příběhů. Dotknu se alespoň čtyř obrazů, metaforických vyjádření. A těmi jsou cesta, boty a nebe. A také nebeské brány, neboť hit s názvem „Tam u nebeských bran“ je názvem celého tohoto večera se členy ze skupiny Fešáci.
Michal Tučný byl stále v pohybu, někde na cestách. Touha ho vedla z místa na místo, stále někam dál. V písních zpívá často o cestování vlakem, o rychlíku, který ho „veze bůhví kam“ (Rychlík, ref.), ale i o zapomenutém nádraží s čekárnou, která „nikoho nečeká“ (Nádraží, 4. sloka). Zpívá o jízdě autem, jako v písni „Karolína“, kde sloka začíná slovy „tak zas vyjíždíme výpadovkou známou“ (Karolína, 1. sloka). Samozřejmě je řeč i o koních. Zpívá o šesti bílých koních, kteří ho vezou tmou (Šest bílých koní). Ale především zpívá o putování po cestách pěšky, o toulání se. Vyjadřují to názvy písní „Ještě dlouhou cestu mám“ nebo „Cesty toulavý“. Zde je obraz vyjadřující nesnadnost životních cest: „Každý z nás to ví, že žádný cesty nejsou rovný, že se kroutí“ (Cesty toulavý, 3. sloka). V Bibli je obraz cesty v různých významech, je to především užito pro životní cestu a pouť člověka touto časností k věčnosti.
S cestou souvisí druhý obraz – boty. V písni „Toulavej song“ zpívá o botách, které „má snad z toulavýho telete“ (Toulavej song, 3. sloka) a přímo v názvu jiné písně je podobný obraz „Boty z kůže toulavejch psů“. Ale zaznělo od něho i to, „že toulavý boty už ho tlačí“ (Rychlík, 2. sloka). Boty, ze kterých kouká sláma, naznačují, že je z venkovského prostředí a že se za to nestydí (Sláma v botách, 1. sloka). Má sice špinavý boty, zato má čistý ruce. Na rozdíl od těch, kteří sice mají vyčištěné a vyleštěné boty, ale na jejich rukou lpí špína různých nekalých praktik. Když říká, že druhým boty nečistí, vyjadřuje tím, že druhým nepoklonkuje, nepochlebuje, nepodbízí se a neshýbá se před vlivnými.
Boty hrají svoji roli v různých biblických příbězích. Ježíšovi apoštolové chodili v sandálech a roznášeli pěšky poselství evangelia. Měli být obuti k pohotové službě evangelia pokoje (Ef 6,15). Michal Tučný byl takovým „apoštolem country“. „Chci být pošťák dobrých zpráv,“ zpíval při příchodu do skupiny Fešáci v písni s názvem „Tak jako dřív“ (Tak jako dřív, 3. sloka). Jeho písně přinášejí nejen zábavu, pohodu, skvělou atmosféru, ale i hluboké sdělení a radost.
Obrazná výpověď, která má zvláštní sílu a působivost, je v písni „Můj kalendář“ a zní „bláto na botách, nebe nad hlavou“ (Můj kalendář, 1. sloka). Je v ní patrné dvojí. Jednak svázanost se zemí, s blátem, půdou, hlínou, ale současné nasměrování člověka směrem vzhůru, k nebi. Jindy zpívá Michal Tučný, že „s oblohou si povídá“, když se „brouzdá ranní rosou“ (Rád se brouzdám rosou, ref.).
Výrazem „nebe“ je míněn jednak hmotný vesmír, který nás obklopuje. Zpívá o šťastném starém slunci (Šťastné staré slunce), o hvězdách, o velkém vozu bez blatníku (Toulavej song, 1. sloka a 3. sloka), modrém měsíci (Modrý měsíc) i o kosmickém vandru (Kosmickej vandr).
Ale „nebe“ je také tušením toho, co člověka přesahuje. Je to patrné v jedné písni: „Lesní cesta tady končí, ta další vede k mrakům výš. Tak se vás jenom zeptám, odkud je to k nebi blíž“ (Sláma v botách, ref.). I v country hudbě se mluví o nebi, o country nebi. Zpíval o tom Mirek Hoffman, že se mu zdálo, jak nahlédl do tohoto nebe plného slavných hvězdných jmen (Byl jsem v country nebi). Své místo tam má právě i jedinečná country hvězda – zpěvák Michal Tučný.
Tím se dostáváme k nebeským branám. Píseň „Tam u nebeských bran“ je velkým hitem. Hudbu napsal skladatel Jiří Zmožek původně pro Karla Gotta, který ji však nechtěl zpívat, jak sám skladatel na to vzpomíná. Zdeněk Rytíř byl melodií osloven, napsal k ní text a Michal Tučný tuto píseň jako interpret proslavil. Nyní ji s Fešáky zpívá pan Jindra Malík. V písni se zpívá o nebeských branách. Je to i v názvu tohoto pořadu. Předpokládá se, že se nejedná jen o jednu nebeskou bránu, ale že jich je více. To koresponduje s Biblí, ve které je líčeno nebeské město s branami v poslední knize Bible, ve Zjevení Janově. Brána označuje přechod mezi dvěma oblastmi, mezi dvěma světy. Představy o nebeské bráně byly rozšířeny už ve starověku v Babylonii. Nebeský Jeruzalém má celkem dvanáct bran. V knize Zjevení Janovo čteme: „…ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha, zářící Boží slávou… Město má dvanáct bran…Tři brány byly na východ, tří brány na sever, tři brány na jih a tři brány na západ… Jeho brány zůstanou otevřeny, protože stále trvá den“ (Zj 21,10b -13.25). Dvanáct nebeských bran se vykládá tak, že se jedná o více cest k Bohu, není jen jedna jediná tradice, jen jediná církev, jediný rituál, jediná víra, ale existuje různost přístupů k Bohu. Lidé různými cestami mohou směřovat k věčnosti, k tajemství života.
Nelze přeslechnout píseň Michla Tučného „Pane, můj“, která je modlitbou k Ježíšovi (Pane můj, ref.). Věříme, že po své životní pouti, jistě náročné, ale plné krásných písní, které rozdával, pan Michal Tučný doputoval k nebeským branám. Nakonec o tom sám zpívá: „Já budu žít na věky na druhým břehu řeky, kterýmu z nouze říkám čas“ (Já budu žít na věky, 1. sloka). Zajímavá je výpověď v písni o nebeských branách: „Krásnější svět vůbec nehledám, to řeknu vám tam u nebeských bran“ (Tam u nebeských bran, ref.). Z odstupu si najednou člověk uvědomuje, co si dříve neuvědomoval, vidí, co předtím neviděl. Michal Tučný dokázal objevovat a vnímat krásu života v tomto světě a vložil tuto krásu do svých písní. Mnozí se z ní mohou stále těšit, i navzdory všemu obtížnému, co život v dnešním světě přináší.
Modlitba
Bože, který jsi původce a dárce života,
dnes myslíme s velkou vděčností na pana Michala Tučného, hudebníka a zpěváka.
Dokázal se radovat ze života, sbližoval svými písněmi lidi a vnímal krásy přírody, o které často zpíval.
Děkujeme ti za jeho osobitou bezprostřednost, za jeho lásku k hudbě, a především k lidem, svým blízkým, kamarádům i k těm, kteří mu s obdivem naslouchali a pro které zpíval.
Děkujeme ti za jeho jedinečný dar hudby, hlasu a zpěvu, který vycházel z hloubky prožitků jeho srdce. Do svých písní pojmul v údivu celý běžný život na této zemi i krásu nepostižitelného nebe.
Děkujeme ti, že přesáhl čas svého života svými písněmi, co přinášejí stále radost, vnitřní svobodu i povznesení nad těžkosti.
Bože, ty jsi nám v Ježíši Kristu ukázal svoji odvěkou lásku, která dokáže narovnávat lidské křivolaké cesty, smiřovat palčivé neshody, dává pokoj v bolestech a trápení a přemáhá i smrt.
Neboť nic nás nemůže odloučit od tvé lásky, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Tvé jméno, Bože, buď požehnáno!
Amen.
