Týnecká rotunda je nejstarším kamenným objektem nacházejícím se v okrese Benešov. Zároveň patří mezi nejstarší stavby tohoto typu na území České republiky.
Konkrétně pochází z konce 11. století, přesný rok vzniku neznáme, neboť první prokázanou písemnou zmínku o Týnci nad Sázavou máme z roku 1318. Rotunda je dnes součástí hradu, který byl v kamenné podobě přistavěn ve 12. století, z něj se dodnes dochovala pouze hranolovitá věž a základy přemyslovského paláce. Pravděpodobně se původně jednalo o strážní hrad na obchodní stezce vedoucí z Prahy do jižních Čech a dále do Rakouska. Postupně význam hradu upadal, v roce 1654 celý hradní komplex dokonce vyhořel.
Na přelomu 18. a 19. století byl celý objekt využit jako průmyslový prostor pro výrobu týnecké kameniny, kterým stavba výrazně utrpěla a nacházela se v dezolátním stavu.
Hrad a rotunda tak mají celkově velmi pestrou historii, která trvá přibližně tisíc let. Za tu dobu prošel objekt a jeho okolí mnoha stavebními úpravami. Poslední velké úpravy probíhaly v letech 1983–1995, kdy došlo na rekonstrukci prostor muzea. Současný krov vznikl pravděpodobně v roce 1926, kdy jej vlastnil František Xaver Jiřík, v té době ředitel Umělecko-průmyslového muzea v Praze. V roce 1933 převzala hradní areál Církev československá, nyní Církev československá husitská, která začala využívat rotundy jako své kaple. Pojmenovala ji s odkazem na staroslověnskou tradici Rotunda Cyrila a Metoděje a pravidelně v ní od té doby až dosud koná bohoslužby.
Týnecký hrad má tedy velmi pestrou historii a jak její velmi stručná verze ukazuje, došlo v minulosti k několika velkým zásahům, jejichž důsledkem je, že původní podobu přesně neznáme. Pokud porovnáme obrazový materiál, který ve větším zastoupení máme dochovaný od konce 19. století, tak se podoba objektu za posledních sto let výrazně neměnila.
K poslední velké rekonstrukci celého hradního objektu došlo v letech 1983–1995, kdy byla opravena střecha rotundy a věže, současně proběhla i úprava městského muzea. Konkrétně obnova střech hradu a rotundy se uskutečnila v letech 1983–1985. Došlo k opravám trámů a osazení nové smrkové řezané šindele. Hrad tak dostal svoji současnou podobu, kterou si zachoval až do letošní rekonstrukce.
V druhé polovině letošního roku došlo přibližně po čtyřiceti letech k opravě střech jak u rotundy, tak u hradní věže. Stalo se tak z důvodu, že oba historické hambalkové krovy byly narušeny dřevokaznými škůdci, hmyzem a houbami. Původní šindelová krytina byla celá sejmuta, zdravé části smrkového krovu zůstaly zachovány, ty poškozené byly nahrazeny tzv. protézami. V rámci rekonstrukce krovů došlo i k odstranění dřívějších provizorních oprav krovů z 80. let.
Výraznou změnou si prošla střešní krytina. Současnou smrkovou šindel nahradila modřínová. Ta rovněž nebude chemicky ošetřena, a tak se na první pohled změní vzhled celého objektu. Namísto dosavadní „červené“ bude mít střecha přírodní vzhled. V prvních dnech po osazení se mohlo zdát, že střecha má zlatavou barvu, nicméně ta by měla výrazně ztmavnout a mít ji podobnou, jako má v současné době muzeum. K využití modřínové krytiny se přistoupilo nikoli z estetických důvodů, nýbrž kvůli vlastnostem dřeva. Nová krytina by měla vydržet více než dosavadní, neboť modřín má tvrdší dřevo než smrk. Současně k větší trvanlivosti napomáhá i výrobní postup šindele. Namísto dosavadní řezané šindele bylo využito štípané. Nevýhodou řezané šindele je, že se při výrobě dojde k porušení vlákna dřeva, a to pak hůře odolává vodě. Ačkoliv je štípaná šindel náročnější na výrobu, tak je pevnější a lépe vodě odolává, vydržet by měla oproti smrkovému a řezanému šindeli 3x déle. U nové střešní krytiny se nepočítá s chemickým ošetřením, neboť modřín se standardně nechává chemicky neošetřený. Celkově se odhaduje, že rekonstrukcí střech vznikne 3,5 tun dřevěného odpadu. Přepokládané náklady na celou akci jsou 3 miliony korun.
Rekonstrukce se zhostila stavební firma Ing. Pavel Polák s. r. o., která má zkušenosti nejen s nedávnou opravou střechy kostela sv. Anny v Benešově, ale i s dalšími památkami v regionu, např. s kostelem sv. Bartoloměje v Divišově nebo synagogy v Neveklově. Na stavbě kromě Pavla Poláka pracovali další dva dělníci, a ačkoliv tento počet tomu nenapovídá, tak jim práce šla dobře od ruky. Během stavby na ně také čekalo nejedno překvapení. Ať už šlo o nález zazděné lahve nebo o „objevení“ husitského praporu, který měla místní náboženská obec CČSH uložený na střeše rotundy. K méně příjemným zjištěním patřil objev velkého množství much, které se usadily mezi vrstvami šindele na střeše věže. Výraznou změnou, kterou si celý objekt prošel, je i umístění kalicha, který doposavad byl osazen na střeše rotundy, nyní byl přemístěn na věž. Ten má označovat, že stavba je církevní a je využívána pro duchovní účely. Nová střešní krytina na týneckém hradě by měla vydržet nejméně čtyřicet let.
Jan Jiráň
Český zápas č. 51 z 17. 12. 2023
