Tak i pro dnešek aktuálně to vyslovil v roce 1931 Dietrich Bonhoeffer, německý evangelický teolog, pastor. Na výslovný Hitlerův pokyn byl popraven 9. dubna 1945 v koncentračním táboře Flossenbürg jako jeden z posledních odpůrců nacismu.
Dietrich Bonhoeffer v roce 1942 napsal na adresu tehdejšího dění: „Velká maškaráda zla promíchala všechny etické pojmy. Fakt, že zlo vystupuje jako světlo, dobrodiní, dějinná nutnost, sociální spravedlnost, zásadně mate každého, kdo vyrostl ve světě našich tradičních etických pojmů; pro křesťana, který žije z Bible, je to právě potvrzení nezměrné zlomyslnosti zla.“
Jde o citát z jeho knihy „Na cestě ke svobodě“. Text napsal těsně před svým zatčením, a to koncem roku 1942 jako dárek přátelům k Vánocům, ale také jako připomenutí desátého výročí uchopení moci nacisty. Originál textu přečkal závěrečnou část války ve skrýši mezi střešními taškami.
Bylo to také deset let od roztržky v německé evangelické církvi. Větší část členstva se nechala zmást Hitlerovými výzvami a jako tzv. „Němečtí křesťané“ (Deutsche Christen) uvěřili včetně „arijského paragrafu“ v nerovnost lidí. Tehdy na jednom z mnoha shromáždění na dvacet tisíc příslušníků Německých křesťanů požadovalo odstranění židovského Starého zákona z Bible.
Proti tomuto hnutí Německých křesťanů se v září roku 1933 jasně vymezili Martin Niemöller (1892-1984) a Dietrich Bonnhoeffera a založili ´Obranný spolek farářů´. Následně v květnu 1934 v Gemarker Kirche ve wuppertalské části Barmen dali podnět k založení Vyznávající církve, která se postavila proti fašismu a nacionalistickým bludům. Dva dny po nástupu Hitlera k moci Bonhoeffer pronášel v rozhlase slova o totalitárním führerovském přístupu k moci, načež bylo vysílání přerušeno.
Bonnhoeffer jako přední představitel Vyznávající církve proti Německým křesťanům vystupuje s tvrzením: „Kristus je přítomen pouze v církvi věrné evangeliu.“ Jako pastor je také velmi sociálně založený a ve svém kázání jednou pronesl: „V Německu bude 7 milionů lidí v zimě bez práce, a to znamená hladovění 15-20 milionů... Řekneme snad, že Bůh sytí své milované děti a nehodné nechá hladovět? Chraň nás Bůh před pokušením takové vděčnosti!“
Martin Niemöller a Dietrich Bonnhoeffera byli v roce 1937 označeni za pacifisty a nepřátele Německa. V té době Bonnhoeffer organizoval podzemní semináře, které však byly gestapem uzavřeny a navíc jejich studenti a pastorové byli zatčeni. Bonhoeffer byl neustále pronásledován a pro své studenty vedl nadále tzv. „semináře na útěku“. Většina studentů pracovala ilegálně v malých farnostech ve staropruské církevní provincii Pomořansko. V té době Bonhoeffer píše: „Křesťané v Německu budou muset čelit hrozivé alternativě, buď musí bojovat proti svému národu, aby křesťanská civilizace přežila, nebo chtějí vítězství svého národa a tím zničí naši civilizaci i skutečné křesťanství.“
Dietrich Bonhoeffer se svojí spoluprací s německou tajnou službou Abwehrem se vyhnul odchodu do aktivní vojenské služby a působil jako kurýr německého hnutí odporu. Domníval se, že prostřednictvím svých ekumenických kontaktů v zahraničí zajistí možné mírové podmínky se spojenci pro post-Hitlerovskou vládu. 5. dubna 1943 byl zatčen a uvězněn. Rok a půl byl vězněn ve věznici Tegel a čekal na soud. Přitom neustal ve své práci a s ním sympatizující dozorci mu pomohli propašovat dopisy z vězení. V dopisech je řešen Kristus jako naše otázka smyslu „pro nás dnes“ jako smysl lidství a žití. Odmítá Boha jako ex machina a píše: „Věřím, že Bůh není žádným nadčasovým osudem, nýbrž že čeká a odpovídá na upřímné modlitby a odpovědné činy.“ Z dopisů vznikla kniha „Odpor a odevzdání: Dopisy z vězení“ (Widerstand und Ergebung. Briefe und Aufzeichnungen aus der Haft). Dne 4. dubna 1945 byly objeveny deníky admirála Wilhelma Canarise, šéfa Abwehru, a Hitler ve vzteku, když si je přečetl, nařídil, aby ostatní členové Abwehru byli popraveni. Dietrich Bonhoeffer byl odveden, právě když končil svou poslední nedělní bohoslužbu a po anglickém spoluvězni Payne Bestovi zanechal vzkaz: „Toto je konec - ale pro mě je to začátek života!“
Mirko Radušević
