24. ledna 2024 Senát České republiky neschválil Istanbulskou úmluvu (Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí). Ke schválení chyběly dva hlasy.
Např. senátorský klub KDU-ČSL má celkem dvanáct členů, úmluvu se rozhodli podpořit pouze dva z nich. Jedna senátorka z klubu KDU-ČSL nebyla přítomná. Úmluva bude proto pro Českou republiku platná pouze částečně (smlouvu podepsala, ale neratifikovala). To ji řadí ke Slovensku, Maďarsku a Bulharsku. Smlouvu původně podepsalo 45 států, z nich ji už 37 ratifikovalo.
Istanbulská úmluva je mezinárodní smlouva Rady Evropy zaměřená na potírání a prevenci násilí na ženách a domácího násilí. Úmluva se také zaměřuje na prevenci, ochranu obětí a stíhání pachatelů genderově podmíněného násilí. I když úmluva mluví výslovně o ženách, jakožto primárních obětech domácího násilí, hned v čl. 2 vybízí smluvní strany k aplikaci stanovených zásad na všechny oběti domácího násilí, tedy i na muže, děti nebo seniory.
15. března 2010 se konala první oficiální návštěva Štefana Füleho v Turecku kvůli přístupu Turecka do EU. V té době byl dokončován návrh Istanbulské úmluvy, který byl přijat komisí stálých zástupců (komise Výboru ministrů) Rady Evropy. V pozdější fázi přípravy úmluvy navrhly Velká Británie, Itálie, Rusko a Svatý stolec několik změn, které měly omezit požadavky stanovené úmluvou.
11. května 2011 byl finální dokument připraven k podpisu u příležitosti 121. zasedání Výboru ministrů zahraničních věcí v Istanbulu. Prvním signatářem bylo Turecko, a to již 11. května 2011. Úmluva však vstoupila v platnost až po ratifikaci deseti státy, z nichž osm muselo být členskými státy Rady Evropy. Turecko se od úmluvy na základě prezidentského dekretu stáhlo a od 1. července 2021 zde úmluva pozbyla platnost.
V červnu 2018 vydalo sedm českých církví společné prohlášení, ve kterém odmítají přijetí Istanbulské úmluvy. Podepsaní byli představitelé římskokatolické i řeckokatolické církve, Jednoty bratrské, Církve adventistů sedmého dne, Evangelické církve metodistické, Slezské církve evangelické a Církve bratrské. Nepřipojila se Církev československá husitská ani Českobratrská církev evangelická. Synodní rada Českobratrské církve evangelické vydala v říjnu 2018 prohlášení, v němž potvrzuje, že se „nepřipojuje ke kategorickým soudům zaznívajícím od představitelů některých církví. … Osobně jsme toho názoru, že by se ČR měla přihlásit ke státům, které se nesmiřují s různými formami zneužití moci a smlouvu již ratifikovaly.“ Ostatním církvím vadil především pojem gender, před kterým katoličtí biskupové varovali – mohl by prý vést k „rozmělňování přirozené identity pohlaví“.
Jiří Bochez
Foto: zdroj platforma X, Mikuláš Peksa
