(ČZ 50/2025) „V předvečer otevření nového sboru se konalo v Tylově divadle slavnostní představení Karasovy historické hry Kostnické plameny. Divadlo bylo do posledního místa obsazeno.“

Citujeme přímo z článku Českého zápasu č. 52 z 24. prosince roku 1925. Můžeme vše popsat slovy tehdejších redaktorů, jak v té době žila republika a jak probíhaly oslavy otevření nového sboru v Nuslích – ve Velké Praze, jak se označovala část mimo centrum hlavního města.

Advent roku 1925 připomínal dnešní dobu. Rovněž se měnila, sestavovala nová vláda a redaktor ČZ má pochybnosti o směřování státu, o tom „je-li dnešní a smysl budoucí linie politiky veřejného života vůbec pokrokový.“ A nemají-li „pokroková ohniska v republice onu velkou práci, která se zdála býti z poloviny vykonána, ještě před sebou celou.“

Média té doby i Český zápas oslavovala konečně svět mířící po válce k míru: „Vánoci se zdá opravdu vznášeti se sladká vidina zvěstující idylické evangelium míru a pokoje: Pokoj lidem. Autor politického příspěvku v Českém zápase doplňuje zprávu o Konferenci křesťanských církví ve Washingtonu: „Na níž bylo zastoupeno jednatřicet různých skupin a neoficielně i katolická církev. Přijala se jednomyslně resoluce, která označuje válku za zločin.“ Konference se účastnil patriarcha Církve československé husitské Karel Farský.

S tehdejší revoluční dobou po válce probíhá s velkým nadšením také instalace nové církve, která staví své nové kostely. Není divu, že otevření sboru v Nuslích je tolik oslavováno a k velkým oslavám je propůjčeno i Tylovo divadlo obsazené do posledního místa. Jak píše tehdy Český zápas, oslava se „stala opravdovou manifestací našeho náboženského hnutí nejen v rámci náboženské obce nuselské, nýbrž celé Velké Prahy.“

Hlavní oslavou bylo otevření sboru v neděli 13. prosince. „Seřadil se mohutný průvod v Oldřichově ulici, kam dostavily se vedle nuselské obce ve velkém počtu náboženské obce CčS.“ Byly to obce nejen z Čech, ale i z Moravy, Slezska a patriarchu Farského zastupoval bratr biskup Gustav Adolf Procházka. Politické zastoupení představovali bratr poslanec Ferdinand Prášek a starosta Nuslí Josef Maier. Pochodovaly „pokrokové korporace a spolky nuselské s prapory, střelecká hudba, střelecké jednoty a husitské prapory všech náboženských obcí. Za nimi ubírali se zástupci ústřední rady CčS… vítaly nás četné bílé husitské prapory a korouhve s červeným kalichem. Byla zahájena slavnost husitskou písní Hranice vzplála.“

Po projevech vrcholných představitelů vyvrcholila slavnost po písni č. 7 „Bože vylej lásku na naši zem“, když poslanec Prášek předal klíč od nového sboru biskupu Procházkovi. K tomu reportér napsal: „Když utišil se potlesk, otevřel bratr Procházka za posvátného ticha hlavní dveře sboru a rozhlaholily se poprvé čtyři zvony. Byl to velebný okamžik, kdy mnohým účastníkům zaleskly se slzy radosti a pohnutí v očích.“

Pamětní listiny nuselského sboru jsou uloženy do základního kamene a v nich stojí psáno, že „Husův sbor je duchovní dílnou, kde bude hlásána a šířena Husova pravda, Komenského láska a Masarykova humanita.“

Podle týdeníku Český zápas připravil Mirko Radušević

Foto: Český zápas

Český zápas z 14. 12. 2025

Nejčtenější

  • Týden

  • Měsíc

  • Vše