(ČZ 5/2025) Nedávno jsme v Českém zápase psali o Němcích a jejich obdivu k Mistru Janu Husovi (viz „Němci, Rakušané nacházeli v Husovi inspiraci a oporu“. Zmínili jsme se o významném skladateli Carlu Loewem a jeho kostnickém oratoriu, romantickém příběhu Husovy cesty z Čech do Kostnice.
Mohlo by se zdát, že se jedná o 19. století, které je dobou dávno minulou a v současnosti, moderní době, kdy statistiky mluví o úbytku věřících, se náboženská témata vytratila. Navíc, hudba silně podléhá módním vlnám. Zcela tak tomu není, vystopovali jsme moderní skladbu – opět oratorium, věnované Mistru Janu Husovi.
Zásluhu na tom má město Kostnice, které si před deseti lety připomínalo 600. výročí kostnického procesu. Tento proces cítí jako věčné trauma, které se na město sneslo. Zdejší deník „Tagblatt“ napsal: „Upálením českého reformátora Jana Husa 6. července 1415 před branami Kostnice napsal kostnický koncil svou nejtemnější kapitolu.“
Připomeňme, že se Kostnice na konci 12. století stala svobodným císařským městem prosperujícím z velkého obchodního ruchu a navíc město bylo vybráno pro pořádání významných jednání – konferencí. Stalo se synonymem evropské politiky, a proto mu je také přezdíváno „Stadt des Konzils“ (město koncilů). Trauma panující v Kostnici potvrdil rovněž bratr biskup David Tonzar, který každoročně u příležitosti výročí Husova upálení město navštěvuje: „Ano, všiml jsem si určitého traumatu. Pocítil jsem to u mnoha zdejších lidí i významných osobností města Kostnice.“
Radní města v roce 2015 přemýšleli, jak odčinit temnou stránku z historie Kostnice a přišli s myšlenkou opět nechat zkomponovat oratorium věnované Husovi. Jednalo se o moderní napodobení úmyslu skladatele Carla Loeweho. Pro dobré pochopení tématu a vy-tržení města z dávného traumatu padlo pověření napsat text opusu na básníka a spisovatele Ivo Ledergerbera (*1939), rodáka z nedalekého St. Gallenu, mimochodem rovněž přezdívaného město koncilů. Vznikl tak text, o kterém kritikové napsali: „Ledergerber formuluje protiklady: člověka, který je aktivní a který zanechává svou stopu ve světě, tentýž člověk se stává symbolem cesty utrpení.“
Je jasné, o kterém člověku je řeč. Sám autor libreta o našem kazateli uvádí: „Hus, to byl člověk přímý, mnohostranný, ale také naivní a tvrdohlavý. Nevyhýbá se určit, co je prázdné, a nazývá to lží.“ A pateticky dodává: „Hus je radikální hledač pravdy, kterého obdivuji.“
Zhudebnění textu Husova tématu padlo na argentinského hudebníka a skladatele Francisca Obietu, kterého k Ledergerberovi (oba na snímku) pojí přátelství a již dříve společně vytvořili skladbu Kremžské requiem (Kremser Requiem). Jinak, Obieta konvertoval z katolíka na protestanta a nadchnul se pro Ledergerberův text nazvaný „Spal oheň“ (Verbrennt das Feuer). Hudebně, jak řekl v jednom rozhovoru, se snažil nalézt zcela protichůdné přístupy k myšlení raného reformátora. „Chci pravdivě hudebně ztělesnit to, co tam je,“ říká Obieta ještě před realizací Husova tématu a používá k tomu středověké i moderní nástroje. Osciluje tak mezi historickým a obecně platným pohledem na Jana Husa.
Tento skladatel, jenž rovněž komponuje argentinská tanga, si je vědom obrovské výzvy pro napsání posvátné hudby o pravdě. Říká: „Zabýváte se základními otázkami, přesvědčením, které je v lidech geneticky zabudováno. Ptám se sám sebe: Co přiměje myslitele zemřít za své přesvědčení?“
Na otázku, co Obietu spojuje s Janem Husem, skladatel odpovídá: „Byl jsem pokřtěn jako katolík, ale ve svých dvaceti letech jsem konvertoval k protestantské církvi. Hodně jsem studoval dějiny reformátorů. S Lutherem, Zwinglim – a také Janem Husem. Za svého života si reformátoři hráli s ohněm, snažili se dosáhnout neuvěřitelně velkých věcí. Četl jsem Husovy spisy a zvláště oceňuji jeho kázání na téma „pravda“. Hus byl nakažen důsledností, a že jde až na smrt, to mi imponuje.“
Na otázku, v čem s Husem nesouhlasí, uvedl: „Nesdílím jeho extrémní vizi, že je směrodatné pouze Písmo svaté. Bible je pouze výběr spisů, falšovaný výběr. Hus měl někdy extrémně fanatické postoje. To jej nečiní sympatickým jako historickou postavu. Ale nekomponuji o něm jen proto, že je mi sympatický. Možná, že v té době byl jistý fanatismus nutný, aby se vůbec něco dalo do pohybu.“
Premiéra Husova oratoria se konala v červnu roku 2015 po šesti stech letech v kostnické katedrále, na místě, kde byl Jan Hus odsouzen.
Mirko Radušević
Český zápas 5/2025 z 2. 2. 2025