Úvaha o poutnictví
(ČZ 32/2024) Putování patří k našim lidským pradějinám a někde to v nás pořád musí být. Potřebujeme „vypadnout“.
(ČZ 32/2024) Putování patří k našim lidským pradějinám a někde to v nás pořád musí být. Potřebujeme „vypadnout“.
(ČZ 32/2024) Protože je náš dnešní text tak velice obsahově podobný s textem minulé neděle, zastavme se dnes u jedné důležité věty, kterou jsme minulé neděle neřešili. „Ne, že by Otce někdo viděl. Jen ten, kdo je u Boha, viděl Otce.“
(ČZ 32/2024) Troufá-li si někdo na delší pochod, pak to může být právě téměř osm set kilometrů dlouhá pouť z Prahy do Kostnice.
Vztahy mezi psychoterapií a náboženstvím byly velice živé od samotného vzniku psychoterapie.
(ČZ 31/2024) Mimo jiné v anketě zaznělo: „Vrstvit vědomosti je obdivuhodné, ale naložit s nimi tak, aby to nebylo ke zkáze jednotlivců i národů, k tomu je potřeba moudrosti.“
(ČZ 31/2024) Představovat naši sestru farářku Alenu Naimanovou vám, čtenářům Českého zápasu, jistě netřeba.