(ČZ 14/26)¨Tvorba amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye je důkladně probírána, přesto se málo ví o jeho čtyřstránkové divadelní hře - jednoaktovce s názvem „Dnes je pátek“ (Today is Friday). Napsal ji během jediného dne s dalšími dvěma povídkami v Madridu v roce 1926. Hra původně vyšla ve sbírce Muži bez žen a jejím tématem je ztvárnění Kristova ukřižování.
Děj pojednává o třech mužích, římských vojácích, kteří u baru popíjí víno, povídají si, baví se a z jejich slov jakoby mimoděk vyplyne, že právě dnes ukřižovali Krista. Je jedenáct večer, pijí víno, baví se:
„Pil jsi červené?“ ptá se první muž.
„Ne, ještě jsem ho neochutnal,“ říká druhý.
Ti tři vojáci se baví o právě proběhlém dni, co zažili.
„Dnes byl ukřižovaný docela dobrý,“ tvrdí první muž a přitom popíjí víno, mluví, jakoby popisoval svůj zápas s býkem v aréně nebo nějaký boxerský mač. „Proč neslezl z kříže?“ ptá se jeden z vojáků.
„Ne, nechtěl sestoupit z kříže. To není jeho způsob,“ naznačuje první. „Jen mi ukažte chlapa, který by nechtěl sundat z kříže,“ dodává a přitom obdivuje Ježíše jako vzor milosti, odpuštění přetrvávající i pod kuratelou násilí. Ptá se pak, zda někdo ukřižovaného nezná. Barman se nechce zapojovat do hovoru a raději říká, že ho to ani nezajímá.
„Viděl jsem jich řadu ukřižovaných a na dalších místech. Ale ukažte mi někoho, kdo by nechtěl sundat z kříže a abych tam za ním nahoru nevylezl,“ říká druhý římský voják, který bere jejich práci coby běžnou rutinu. Pokračuje: „Stejně myslím, že jeho čas nadejde, když ho začnou s křížem zvedat nahoru…“
První voják ale trvá na svém, že ještě neviděl nikoho, aby takto reagoval, jako právě tento ukřižovaný.
Celý rozhovor jako celá hra je symbolický.
Musíme si uvědomit, že Ernest Hemingway v době psaní této jednoaktovky byl především stále ještě novinářem – dokumentaristou událostí. Byl reportérem kanadského deníku Toronto Star a za účelem reportáží procestoval řadu zemí. Vedle toho psal povídky. Teprve v době napsání této hry dokončil i svůj první román „I slunce vychází/Fiesta“ (The Sun Also Rises). Pod tímto úhlem čtěme a dívejme se na hru „Dnes je pátek“. Jde o styl úsečný, zkratkovitý, dokumentující, a přitom nás chce Hemingway vtáhnout do děje, abychom vrcholné historické drama zažili i my sami. Proto také nazývá hru dneškem, neboť každoročně prožíváme Velký pátek – symbolicky vždy znovu a znovu prožíváme okamžiky Kristova umučení a ukřižování. Hemingway tento okamžik rekonstruuje.
Herci mají své role. První voják představuje hlubokou úctu k ukřižovanému a z utrpení mu pomáhá probodnutím kopím, druhý na ukřižování nic zvláštního nevidí, třetí z nich je evidentně povahově nejlabilnější, je mu ze všeho špatně, projevuje lítost a symbolicky několikrát pronáší: „Cítím se jako v pekle (I feel like hell)!“
Za tímto výrokem a symbolem padá opona.
Podle hry Today is Friday připravil Mirko Radušević
Foto: Unsplash.com/Richard Hedrick
Český zápas č. 14 z 5. 4. 2026
