Pocta Františku Palackému

V úterý 26. května 2026 uplynulo přesně jedno a půl století od chvíle, kdy se uzavřela pozemská pouť Františka Palackého – muže, který svým pojetím dějin dal našemu národu sebedůvěru i kořeny. Církev československá husitská se proto rozhodla uctít tohoto velikána v podvečer onoho dne vzpomínkovými setkáními, která propojila historii s živým slovem i hudbou.

Připomínka osobnosti, která zásadně formovala českou historickou vědu i novodobou politiku, začala v Památníku F. Palackého a F. L. Riegra v Praze 1. Tato vzpomínková akce byla pořádaná ve spolupráci s Národním muzeem a městkou částí Praha1.V úvodu se mohli hosté seznámit s jedinečnými prostory a vyslechnout výklad dr. Vandy Marešové o Františku Palackém v souvislosti s místem a předměty v Památníku. Následovalo hudební vystoupení Smyčcového tria Trebbiano, které zahrálo skladby A. Dvořáka. Účastníky pozdravila starostka městské části Prahy 1 Terezie Radoměřská a ředitelka Historického muzea Zuzany Strnadová. Zaznělo čtení Žalmu 111. z úst Romana Mazura z Českobratrské církve evangelické. Duchovní zamyšlení pronesl bratr patriarcha Tomáše Butta a po modlitbě s poděkováním za dílo F. Palackého pro národ a společnost, byla symbolicky kladena květina na Palackého pracovní stůl v místnosti jeho pracovny.

Navazující program, připravený ve spolupráci s Národním muzeem a pod záštitou starosty Prahy 2, pokračoval na Palackého náměstí. Po úvodním vystoupení Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy – při zpěvu státní hymny posílené o hlasy snad všech účastníků – a po položení květin u pomníku promluvil starosta Prahy 2 Jan Korseska a zástupci míst spjatých s Palackého životem: starostka rodných Hodslavic Pavla Adamcová s výzvou k následování stále živého učencova odkazu a starosta Neratovic Roman Kroužecký s krátkou vzpomínkou na neratovické Lobkovice, kde historik v klidu domova zdejšího zámku a v kruhu svých nejbližších prožíval letní měsíce, napsal řadu stěžejních děl a nalezl i místo věčného odpočinku v rodinné hrobce. Hlubokou uměleckou symboliku secesního pomníku z roku 1912, zachycujícího vzepjetí i pády našeho národa následně v odborném a pou- tavém výkladu přiblížil profesor Jan Royt. Na levé straně dominuje motiv národní zkázy – pád po bitvě na Bílé hoře symbolizuje postava s rozlámanými křídly a dvojhlavá bytost s křídly z dubových ratolestí, reflexe rakouského císařského orla a symbol Germánie. Kontrast k tomuto výjevu tvoří postavy dvou probou- zejících se mladíků, představující národní vzkříšení, které Palacký spojoval s obdobím husitství. Samotná Historie je za hlavním pylonem zpodobněna jako stará moudrá žena (magistra vitae), zatímco ostatní personifikace dějin jsou záměrně mladé. Na bronzových modelacích – jak prof. Royt upozornil – pracoval také J. Mařatka, jenž do nich vtiskl zkušenosti z pařížského ateliéru Augusta Rodina.

Duchovní a kulturně-hudební část již večerního programu hostil kostel sv. Václava Na Zderaze. Pod gotickými klenbami nechal zaznít husitskou a středověkou duchovní hudbu v podání Gemini musicales, což přímo odkazovalo na Palackého badatelský zájem o středověk, o osobnost Jana Husa a reformační období. V průběhu večera promluvil Lukáš Homola, vedoucí oddělení kultury a vnějších vztahů Prahy 2. O vztahu Církve československé husitské k Františku Palackému se zamýšlel bratr patriarcha Tomáš Butta. Ukázky z Palackého spisů přečetl herec Vilém Udatný a Miroslav Houška přiblížil okolnosti historikova pohřbu v roce 1876. Ten byl tehdy největší smuteční událostí v Praze od dob Karla IV.
Na závěr v přednesu Viléma Udatného zazněly myšlenky z díla a odkazu Palackého. Palacký kladl důraz na mravní odpovědnost, kritické hledání pravdy, svou osobností představuje principy, které zůstávají jasným kom- pasem i pro naši současnou společnost. Mezi účastníky tohoto hojně navštíveného setkání byli přítomni též Pavla Adamcová, starostka obce Hodslavice, Roman Kroužecký, starosta města Neratovice, dr. Pavel Muchka z Národního muzea i potomek z Palackého rodu Václav Macháček- Rieger a další hosté.

Fotogalerie z Palackého náměstí

Fotogalerie z Památníku F. Palackého a F. L. Riegra

Klára Matoušová
Foto: Redakce