Sestry a bratří, neděle díkuvzdání byla v Kobeřicích u Brna, středisku náboženské obce Slavkov u Brna dvakrát slavnostní.
Nejen, že jsme přišli děkovat za úrodu tohoto léta, ale také za dlouhých 70 let, které uplynuly od otevření zdejšího Husova sboru.
Zdejší Husův sbor je skromná stavba v novorománském slohu stojící na návrší pod katolickým kostelem, která toho už opravdu hodně pamatuje. Postavena byla roku 1811 jako obecní škola. Tomuto účelu sloužila až do roku 1886. Dalších 38 let sloužila jako radnice až do roku 1924. Poté, na dalších 30 let zde byl zřízen chudobinec – obecní bydlení pro potřebné. V roce 1954 se zdevastovaného objektu ujala náboženská obec církve československé husitské a vlastními silami a prostředky objekt přestavěla pro potřeby náboženské obce.
18. září roku 1955 za přítomnosti brněnského biskupa Luďka Janoty byl Husův sbor slavnostně otevřen. Největší zásluhu o rozvoj náboženské obce měl bratr farář Jan Čech, který zde působil celých 52 roků. Od roku 1939 do roku 1991. V současné době je objekt v majetku obce Kobeřice a slouží tak nejen náboženské obci pro potřeby bohoslužeb a jiných církevních setkávání, ale i pro potřeby občanů Kobeřic.
Věřící se zde schází každou 1. 3. a 5. neděli. Ta poslední neděle díkůvzdání naplnila náš sbor nebývale velkým počtem věřících a hostů. Vždyť bylo na co vzpomínat. Společně prožitých 70 let historie se zapsalo do mnohých srdcí několika generací. Bohoslužbu sloužila sestra farářka Iveta Hušková spolu s bratrem vikářem Lubomírem Pliskou. Přijel také bratr farář Milan Vostřel, který v naší NO sloužil řadu let. Mezi vážené hosty patřili také zástupci obecního úřadu.
Sbor byl slavnostně vyzdoben na stole Páně dary letošního léta a nechyběly ani velké panely s fotografiemi s materiály ze života náboženské obce. U nich se věřící zastavovali, aby vzpomínali. Při bohoslužbě zazněli děkovné modlitby a přímluvy za mír a lásku mezi lidmi.
Jako základ kázání vybral Bratr Pliska text z prvního listu Korintským.
„Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus. A z 15. kapitoly evangelia podle Jana pak: To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná.“ „To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás. Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu. To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali.“
Věřící náboženské obce skutečně zbudovali svůj sbor na dobrých základech vzájemné lásky a podpory. A proto jsme se mohli radovat vzpomínat na všechny minulé generace našich otců dědů a pradědů, kteří nesli ovoce víry, a to vydalo své plody. V průběhu bohoslužby hrála nejmladší děvčata na flétnu písně z našeho zpěvníku. I dětí tam bylo přítomno dost tak se snad nemusíme obávat, že by snaha našich předků nepadla na úrodnou půdu.
Po bohoslužbě jsme se sešli všichni ještě v místní sokolovně u společného stolu a opět besedovali, a vzpomínali. Každý si odnesl malý dárek a z promrzlé sokolovny jsme odcházeli sice prochladlí, ale s hřejivým pocitem u srdce. Den díkůvzdání nejen za úrodu letošního léta se opravdu vydařil.
Dana Konečná za NO Kobeřice u Brna
Foto: NO Kobeřice u Brna
