CČSH (dříve Církev československá) v Moravskoslezském kraji utrpěla díky Mnichovské dohodě velké ztráty a dokonce větší než v západních Čechách.
Píše o tom ve své práci (Die Tschechoslowakische Hussitische Kirche) německý historik Rudolf Urban: „Větší ztráty utrpěla církev v územích postoupených Polsku. V obvodu Bohumín měla v roce 1930 věřících 7 819. To bylo 15,3 % obyvatelstva. Polské úřady ihned po obsazení země vykázaly faráře Církve československé, znemožňovaly činnost sborů a obsadily farnosti. Sbor Církve československé v Rychvaldu byl dne 15. srpna 1939 vysvěcen na katolický kostel. Už o půl měsíce později byla tato oblast připojena k Hornímu Slezsku. V této době přináležitosti k říši nechalo mnoho členů Církve československé své děti pokřtít v jiných církvích. Tyto ročníky zde Církvi československé chybí, a to i poté, co bylo její působení opět povoleno; celkově slezská diecéze, sama o sobě už beztak dosti malá, utrpěla kvůli událostem let 1938–1945 největší ztráty. V roce 1938 ztratila církev v moravsko-slezské oblasti asi 30 000 přívrženců, z nichž většina se nestěhovala do vnitrozemí, jak tomu bylo v Čechách.“
Redakce
Výročí 90 let: Se spolkem Lumír v Ostravě – Hrabůvce rostl a upadal život sboru
