140 let od jeho narození - Prof. Alois Tuháček patří k význačným představitelům první generace Církve československé husitské.
Narodil se před 140 lety dne 22. května v roce 1883 v Březových Horách. Studoval češtinu a klasické jazyky na pražské Karlově univerzitě a věnoval se učitelskému povolání. Působil v církvi nejprve jako vzdělaný aktivní laik a od roku 1921, kdy přijal kněžské svěcení, jako duchovní. Spolupracoval s dr. Karlem Farským především na liturgické tvorbě. Vytvořil formuláře k památným dnům Mistra Jana Husa a Jana Amose Komenského pro Český misál, vydaný v roce 1920. Připravoval návrh nové liturgie a po přijetí Liturgie podle dr. Karla Farského na sněmu v roce 1924 pracoval na bohoslužebné knize pro jednotlivé neděle, svátky a památné dny.
Vrcholem liturgické tvorby prof. Aloise Tuháčka se stala Bohoslužebná kniha církve českomoravské vydaná ve spolupráci s hudebníkem Františkem Píchou během druhé světové války v roce 1940. Tehdy byly vydány její tři části. Čtvrtá část, přinášející liturgické formuláře k národním svátkům a památným dnům, nebyla za okupace kvůli problémům s cenzurou dotištěna. Vyšla v doplněném vydání až v roce 1952.
V Bohoslužebné knize Církve československé, vydané již po smrti prof. A Tuháčka, jsou i tyto formuláře pro památné dny připomínající osobnosti a události z českých dějin. Je jich více, oproti Českému misálu z roku 1920, kde novými byly jen dvě postavy – Mistr Jan Hus a Jan Amos Komenský. Ti byli přiřazeni jako svědkové Páně k tradičním českým světcům, kteří byli přejati z Římského misálu. Tyto mešní formuláře věnované dvěma postavám české reformace jsou dílem prof. Tuháčka a byly tvořeny se souhlasem dr. Karla Farského, který Český misál připravoval jako celek a vydával jednotlivé sešity tiskem již od roku 1919. Prof. Tuháček vytvořil pro Český misál formulář mše na „Památku Mistra Jana Husi“ a užil při tom texty, které nebyly přímo z Bible. Skutečnost, že se jednalo o neobvyklý postup a odvážný pokus, je zřejmá z toho, že byl připojen ještě jeden formulář „Na den slavný Mistra Jana Husa“ s biblickým textem, respektive textem evangelia.
V Bohoslužebné knize, vydané v roce 1952, ve formulářích ke svátkům a památným dnům Cyrilu a Metodějovi (5. 7.), Václavovi (28. 9.), Ludmile (16. 9.) a Prokopovi (4. 7.) jsou užita čtení ze staroslověnské legendy a z historických pojednání. V památný den Mistra Jana Husa (6. 7.) jsou jako čtení zařazeny zase úryvky z jeho listů a také svědectví o jeho smrti od Petra z Mladoňovic. V den narození (28. 3.) a smrti (15. 11.) Jana Amose Komenského jsou vloženy úryvky z jeho spisů Jedno potřebné, Hlubina bezpečnosti a Smutný hlas. Při další příležitosti byl zařazen úryvek z Komenského spisu Historie o těžkých protivenstvích církve české. Odezva Komenského proroctví o „navrácení vlády do rukou tvých“ ze Závěti umírající matky Jednoty bratrské je patrná v jedné variabilní modlitbě „Přispěj nám“. V tzv. Tuháčkově misálu najdeme z tohoto Komenského spisu i jiný citát „Živ buď, národe, posvěcený v Bohu!“, který byl zhudebněn. Jedná se zřejmě o nejčastěji rozšířený citát z díla Komenského, který byl vepisován do interiérů i exteriérů některých našich prvorepublikových sborů.
Dobové prameny české duchovní literatury jsou v Bohoslužebné knize prof. Tuháčka kombinovány se čtením o českých dějinných událostech z knih historiků, jakými jsou například František Palacký, Ernest Denis, Václav Novotný, Ferdinand Hrejsa nebo František Pastrnek. V případě připomenutí významných dní z dějin a tradice Církve československé jsou do bohoslužebného čtení zařazeny úryvky ze spisů dr. Karla Farského, prof. Aloise Spisara či text z Provolání z ledna 1920.
A. Tuháček toto užití nebiblických textů ve své liturgické tvorbě zdůvodňoval tím, že některé nové slavnosti a památné dny nemají obdoby v minulosti. Proto pro ně byly hledány texty jinde, například v české reformační literatuře nebo i v současné literatuře básnické.
Tyto památné dny v Tuháčkově bohoslužebné knize vyznačují zvlášť zřetelně historickou identitu „československé“ a „husitské“ církve. Tuháček užívání spisů z duchovní reformační literatury obhajoval a vysvětloval tím, že mají velkou náboženskou i literární hodnotou. Chtěl tímto neobvyklým způsobem učinit bohoslužbu „českou“, která má být výrazem „české“ zbožnosti.
Tento rys Tuháčkovy tvorby s užitím nebiblických čtení, nahlížený jako prvek historismu, byl podroben kritice představiteli biblické teologie, jak se s takovým kritickým rozborem setkáváme zejména u prof. Otto Rutrleho v jeho pojednáních o liturgice. Církev československá husitská ve svých dalších připravovaných a vydávaných kazatelských cyklech či v současné době užívané Bohoslužebné knize z let 2013-2015 tento způsob včleňování mimobiblických textů opustila a zařadila také pro svátky a památné dny během roku pro předčítání a zvěstování výhradně biblické texty.
Otázkou je, zda vkládat do křesťanské bohoslužby úryvky z jiných spisů místo biblického čtení. Biblické čtení je jedním z hlavních pilířů Liturgie. Také při slavení bohoslužby u příležitosti historických výročí má být v centru Boží slovo a máme nechat zaznít biblickým textům. Písmo svaté jako jedinečný pramen Božího slova nelze umenšit zaměňováním za jiné texty. Vždyť i česká reformace se inspirovala Biblí, svůj program opírala o biblické zdůvodnění a argumentaci a o autoritu Kristova zákona či Božího zákona. Úryvky a citace z jiných textů než biblických však mohou být vkomponovány do kázání. Další možností je četba těchto textů s výkladem při zvláštních setkáních nebo ve spojení s tematickou přednáškou.
V každém případě však tzv. Tuháčkův misál plnil ve své době svoji funkci bohoslužebné knihy nové církve, posiloval víru v Boha i národní sebeuvědomění v obtížných dobách, kterými náš národ a společnost procházely ve 20. století. V Tuháčkově liturgické tvorbě se zřetelně odráží jeho žitá křesťanská víra, jeho láska k jazyku i jeho upřímné a odvážné vlastenectví. Svůj živý zájem o biblické nadčasové poselství a o náboženský a literární odkaz české reformace doložil prof. Alois Tuháček svojí bohatou liturgickou tvorbou pro církev, ale i svědectvím vlastního života a smrti během druhé světové války v roce 1945.
Tomáš Butta
Český zápas č. 21/2023 z 21. 5. 2023
