Chrám, kostel, sbor, modlitebna je náboženskou stavbou či prostorem, která má své specifické funkce a spirituální smysl. Na pozadí křesťanské stavby můžeme spatřovat tři základní typy starověkých staveb, které jejich podobu ovlivnily a ovlivňují.
Prvním z nich je starozákonní jeruzalémský chrám, druhým typem je židovská synagoga a třetím antický dům. Chrám je místem kultu, kde se přinášejí oběti, synagoga místem vyučování a modlitby a dům místem společného života.
Jestliže pro pravoslavné a katolické chrámy jsou charakteristické prostory pro kult a rituály, pro protestantské stavby jsou prostory především určené pro kázání, tak pro novodobé pojetí je příznačný dům ve smyslu komunitních center. Jde o společný život věřících i otevřenost vůči společnosti, kdy se setkání nekoná jen ve sváteční den, ale i ve všední dny v různých formách a aktivitách.
V Církvi československé husitské se vyskytují všechny tři typy staveb. Jednak adaptované historické kostely – původně katolické, luterské i pravoslavné, či řecko-katolické. V naší církvi se můžeme setkat i s tím, že jsou užívány k bohoslužbám původně židovské synagogy, kterých je několik desítek, což je pro křesťanství určitou raritou. A dále v naší církvi jsou užívány domy, které byly zakoupeny a v nich byla vytvořena liturgická síň, modlitebna. Domy byly původním místem shromažďování prvních křesťanů jako „dům církve“.
Pro křesťany je určující vztah Ježíše Krista k chrámu a jeho pochopení posvátného prostoru. Ježíš učí v chrámu, v synagogách, v domech, ale i ve volné přírodě. Ježíš společně stoluje s učedníky. Ježíš se setkává s lidmi, buduje vztahy a vytváří společenství.
Trojí základní funkce náboženské stavby ve vztahu k ústřední postavě Ježíše Krista je zřejmá i v pojetí staveb Církve československé husitské, ať již adaptovaných historických, tak nově vybudovaných sborů. Sbor je místem, kde se mají lidé nábožensky a biblicky vzdělávat, kde se konají obřady – především se slaví svátost večeře Páně a kde se tvoří vzájemné vztahy.
Naše sbory vyjadřují vztažnost mezi tradicí a novostí, hledáním moderního pojetí křesťanského chrámu. Znaky našich sborů jsou zejména: ■ christocentričnost (ve středu je Ježíš – jeho obraz, plastika nebo kříž) ■ jednoduchost a prostota ■ otevřenost k umění ■ návaznost na tradici české reformace (názvy Husův sbor, symbolika kalicha) ■ vztah k přírodě jako Božímu stvoření (parky, zahrady, zeleň v okolí sboru jako jeho součást).
Náboženská stavba odkazuje k tomu, co je věčné a co přesahuje náš život v tomto čase a viditelném prostoru. Viditelné je znamením neviditelného. Záměrem stavby sborů Církve československé husitské bylo vytvořit zřejmé místo, které propojuje svět víry s naším každodenním životem, biblická doba s ústřední postavou Ježíše Krista s naší dobou.
Tomáš Butta
Český zápas č. 19/2023 z 7. 5. 2023
Husův sbor v Praze na Vinohradech, 2018, foto Karel Cudlín
