České i latinské spisy včetně kritických edic zpřístupnili badatelé z Ústavu klasických studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Unikátní práce vědců (Helena Krmíčková, Petra Mutlová, Zuzana Čermáková Lukšová, Pavel Ševčík a desítky studujících) představuje přes pět set latinsky a česky dochovaných rukopisů, raných tištěných vydání, moderních kritických vydání a relevantních sekundárních vědeckých prací. Vše je k dispozici v digitální databázi nazvané MIHOO neboli Magistri Iohannis Hus Opera omnia (viz ZDE). Rozmanité zdroje a odkazy jsou také významným základem pro pokročilé další výzkumy jedné z nejvlivnějších osobností pozdního středověku.
Autoři v úvodu představení své databáze mimo jiné píší: „Naším cílem je zpřístupnit všechna latinská díla tohoto autora, která dosud nebyla publikována.“ Jedna z autorek Petra Mutlová poznamenala: „U řady děl badatelé zpřesnili dataci, vznikly nové aktualizace a mnoho informací odborníci doplnili. Lidé se nejen dozvědí, co vše Jan Hus napsal a kde to najít, ale také například, zda existují staré a moderní tisky a v kolika vydáních či kopiích. Informace je navede ke konkrétnímu prameni.“
Mistr Jan Hus napsal během života přibližně 140 spisů, traktátů, výkladů a kázání a pro církev psal latinsky, pro prostý lid česky. Petra Mutlová upřesňuje, co umožnilo náhled do prací pozdně středověkého myslitele „Literární pozůstalost se dochovala díky práci písařů. Ti jeho díla zaznamenávali z ústně pronesených promluv, z jeho napsaných prací nebo při organizované písařské činnosti ve skriptoriu a poté četným opisováním starších předloh. Ve středověku byly texty odsouzeného kacíře často buď zničeny, nebo v nich byly vyříznuty či jinak znehodnoceny nadpisy s jeho jménem. I přesto se Husova díla dochovala v téměř 500 kodexech rozesetých po celé řadě evropských zemí. “
Více než sto let trvá tradice zpřístupňování Husova díla, když na konci 19. století se přešlo od romantických představ k moderní pozitivistické vědě. Tento přelom je spojen s rozsáhlou ediční činností a ostrou odbornou polemikou, která definovala způsob, jakým na odkaz reformátora nahlížíme dnes. Důležitým základem se stala práce Františka Palackého, který vydal latinské spisy v souboru Documenta Mag. Joannis Hus.Soupis literární činnosti (1900). Badatelé z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity pak vyzdvihují v představení své digitální databáze především systematické zmapování Husových děl filologem a historikem Václavem Flajšhansem (viz Literární činnost Mistra Jana) na nějž navázal František Michálek Bartoš. Naposledy bylo Husovo dílo publikováno jako katalog pramenů sestavený Pavlem Spunarem. Zde je každý text propojen s příslušným identifikátorem. Spunarův soupis vznikl v roce 1965 a od té doby došlo k upřesnění či revizi řady dalších detailů, včetně nových nálezů rukopisů. K pokračování na tomto bádání se hlásí badatelé právě zveřejněné digitální databáze, kteří od roku 2005 se ujali pravidelné aktualizace Spunarova soupisu. K tomu závěrem představení svého díla uvádí: „I po aktuálním představení a spuštění databáze MIHOO budou odborníci a odbornice databázi rukopisů Husových textů dle potřeby dále doplňovat.“
Mirko Radušević
Ilustrace: Václav Brožík - Jan Hus před koncilem kostnickým
