(ČZ 41/2024) První starosta Žižkova Karel Hartig byl předchůdcem idejí husitské církve. „Bez Hartiga bychom se jmenovali Rudolfov, ulice by nenesly jména husitských osobností. Kdo ví, čí socha by stála na Vítkově,“ píše se v jednom postu na facebooku Klubu přátel Žižkova.
Ale ještě dříve, než vzniklo pojmenování Žižkov, byla řeč o Vítkově a Vítkově hoře a jak píše historik Petr Čornej, Vítkov se „stal symbolem prvního vítězství husitství nad západokřesťanskou Evropou.“ Historik zároveň upozorňuje, že sláva Žižkova vítězství nad císařem Zikmundem zavdala na spor, zda nenazvat vrch Kalichem, „protože tam zvítězil husitský kalich nad křižáckým křížem, jiní to chtěli pojmenovat Žižkov, protože to byl Žižka, který zachránil Prahu.“ Historik Čornej také tvrdí, že „název Žižkov máme poprvé doložen v roce 1427, ale není vyloučeno, že se užíval ústně už dříve“. Také „na vojenských mapách z 18. století je ten kopec pojmenován Žižka Berg, nikoli Vítkov. Čili Žižkův vrch, Žižkova hora.“
Rozhodné slovo, že se Žižkov stane Žižkovem, dal až syn mlynáře ze Sedlčan Karel Hartig, který byl stavitelem, tzv. Landbaumeistrem. Pracoval na stavbách ve Vídni, Linci, v Uhrách a posléze v Praze. Klíčové bylo jeho osudové setkání s Amálií Stomeovou, jejíž rodina vlastnila mimo Pražačky i další usedlosti na dnešní Praze 3. Hartig ještě před svatbou vypracoval regulační plán části polí patřících k Pražačce, a proto je rok 1865 považován za rok založení Žižkova.
Že Žižkov bude takový, jak jej vnímáme, bylo ovlivněno Hartigovým vlastenectvím a obdivem k husitskému hnutí. Jako doklad citujme o Karlu Hartigovi opět z příspěvku jednoho člena Klubu přátel Žižkova: „Se svým švagrem, Václavem Stomem, založil Spolek pro zbudování Žižkova pomníku na Žižkově, jako člen Spolku pro vystavění pomníku M. Jana Husi v Praze stál v čele výboru, který zorganizoval pouť do Kostnice, které se zúčastnil i Bedřich Smetana.“ Hartig vnímal husitství jako legitimní boj Čechů proti poněmčování a byl aktivní v hnutí Hlahol a Sokol.
K nejvíce citovaným akcím budoucího prvního starosty Žižkova patří, když v roce 1869 organizoval oslavy 500. výročí narození Mistra Jana Husa a nechal na Vítkově postavit stožár s bílým praporem, na němž se výrazně vyjímal červený husitský kalich. Za tento čin „vyfasoval“ desetidenní vězení, proti čemuž se odvolal, ale nezabránil tomu, že vojsko s policií stožár odstranily. Hartig se nevzdal a o několik dni později zde vystavěl novější stožár důkladněji opevněný zídkou. Při jednom svatováclavském procesí, které stoupalo z Karlína na Vítkov, dav vítal opět husitský prapor, který podle Národních listů „byl 30 loket dlouhý a 5 loket široký, kalich sám měl 18 loket délky.“
V roce 1876 Karel Hartig již jako starosta místní obce podal na místodržitelství návrh na přejmenování obce na Žižkov. Jako stavitel zde potom vystavěl nespočet domů, některé z nich stojí zde dodnes, a přiděloval místním ulicím husitské názvy. Také pojmenovával i jednotlivé domy po husitských osobnostech, jako je dům čp. 191 U Jana Husi z Husince, do jehož výklenku dal postavit patrně první Husovu sochu v Čechách.
Karel Hartig také přišel s nápadem na postavení Žižkovy sochy, která měla původně stát na Prokopově náměstí. První návrh se ovšem nepodařil a teprve až druhý v roce 1882. V sále žižkovského hostince U Deklarace pak vznikla vítězná myšlenka umístit sochu na západní straně hory Vítkov. Zajímavou historii vzniku sochy popisuje opět Klub přátel Žižkova: „Pro nedostatek financí nejdřív z kopce shlížel portrét Jana Husa, později zničený vichřicí. Roku 1891 byla pak vztyčena 24 metrů vysoká kašírovaná maketa Jana Žižky. I tu ale zničila větrná smršť.“
Reálného vítězného návrhu se Hartig již nedočkal, neboť zemřel v roce 1905. S nadsázkou lze říci, že přetrvaly Hartigovy „boje“ s přívrženci Habsburků a monarchie, jakoby to byla předzvěst pozdějších bojů v dvacátých letech dalšího století již nové církve o kostely s katolíky. První žižkovský starosta rozhodně neměl na růžích ustláno a opozice na něj neustále útočila. Žižkovská radnice byla trnem v očích pro svůj protirakouský postoj a byla hledána jakákoli záminka k odstranění Hartiga. Kvůli hospodářské krizi v Rakousku-Uhersku krachovala i žižkovská Občanská záložna a vina byla připsána Hartigovi. Na podzim 1878 byl vzat do vazby a v důsledku svého obvinění podal rezignaci na funkci starosty. Přestože byl později zproštěn viny, opozice na něj útočila a starosta se raději stáhl z politického života i ze Žižkova, když se odstěhoval na Vinohrady.
Podle materiálů Klubu přátel Žižkova a z citací historika Petra Čorneje připravila redakce
Český zápas 41/2024 z 13. 10. 2024
