(ČZ 14/2024) Víra je podstatou našeho zdraví.
„Psychoterapeuti zůstávají neutrál-ní k náboženským názorům pacientů a mlčí, pokud jde o jejich vlastní pře-svědčení, potřebují přesahující filozofii o náboženstvích a bozích jako potenciální terapeutické médium.“ T. Byram Karasu, lékařská fakulta Yale University.
Sedmý duben, den, kdy vychází toto číslo Českého zápasu, je celo-světově označován jako Den zdraví. Péče o zdraví je nám vtloukána do hlavy od dětství a tomuto tématu se věnují četné vědecké studie. Mezi studiemi nalezneme rovněž analýzu toho, do jaké míry ovlivňuje víra naše zdraví. Laicky a ze zkušenosti víme, že víra je podstatou našeho zdraví. „Věř a budeš uzdraven,“ tuto větu jsme mnohokrát slýchali, a to nejen z oblasti religionistiky, ale také přímo od lékařů.
Nebylo tomu ovšem vždy. Známí psychiatři Jean-Martin Charcot a jeho žák Sigmund Freud spojovali náboženství s hysterií a neurózou. Tím vznikl předěl mezi náboženstvím a péčí o duševní zdraví, který přetrvával donedávna. Náboženství bylo často vnímáno odborníky na duševní zdraví v západních společnostech jako iracionální, zastaralé a vytvářející závislost. Panoval názor, že vede k emoční nestabilitě. Dokonce v nejextrémnějším případě bylo náboženství označováno jako psychóza.
Problém je ještě více ožehavý v novodobé společnosti, která je příznačná prudkým nárůstem duševních chorob. Navíc samotní lékaři často uvádí, že psychika svým způsobem může ovlivnit průběh nemoci nebo ji dokonce nastartovat. Proto se zaměřme na oblast psychiky, jejích nemocí ve vztahu k víře. Nikoli náhodou se v poslední době začal názor psychiatrů na náboženství a víru měnit.
Tématem se zabývá studie publikovaná v americkém psychiatrickém časopise Psychiatric Times v roce 2010 pod titulkem „Religion, Spirituality, and Mental Health“ (Náboženství, spiritualita a duševní zdraví). Studie tvrdí, že od roku 2000 se rapidně zvýšil počet studií a výzkumných prací na téma víry a duševního zdraví. V jejím úvodu je konstatováno: „Zjištěna je vazba, že náboženská angažovanost obecně přispívá k lepšímu duševnímu zdraví.“ Jako příklad je uvedena dlouhodobá, po 16 let prováděná studie, která poukázala na skutečnost, že „ženy, které navštěvovaly bohoslužby více než jednou týdně, zažily o 33 % nižší úmrtnost ze všech příčin, včetně rakoviny a srdečních chorob, ve srovnání s ženami, které nikdy nenavštěvovaly bohoslužby.“
Jiný americký časopis American Journal of Psychiatry popisuje výsledky novější desetileté studie depresí z roku 2012 a uvádí: „U osob s velmi vysokým dědičným rizikem depresí, pro které je v životě významné náboženství a spiritualita, se ukázalo, že měly pouze desetinové riziko deprese (zejména recidivující deprese).“ Jako závěr studie uvádí: „Náboženství nebo spiritualita může mít ochranný účinek proti opětovnému výskytu deprese, zejména u dospělých s anamnézou deprese rodičů.“
V USA bylo provedeno skoro 150 studií na sto tisících subjektů, kdy bylo zjištěno, že náboženství zvyšuje potlačení chorob psychiatrického onemocnění, u kterých se objevila deprese. Depresi je důležité léčit nejen kvůli emočnímu stresu, ale také kvůli zvýšenému riziku sebe-vraždy. Novější studie zabývající se vztahem víry a Covidu pak upozornila na určitá rizika přeceňování náboženství. K tomu američtí psy-chiatři konstatují: „Jako každá intervence se schopností ovlivnit emocionální změnu, náboženské a duchovní přístupy k vážným nemocem mají rizika a výhody. Jako psychiatři musíme porozumět pozitivním i negativním interakcím náboženství a spirituality s fyzickými a emocionálními potřebami konkrétního pacienta – a to se bude pravděpodobně u jednotlivých pacientů značně lišit.“ Daniel Sulmasy, bývalý františkánský mnich a filozof – lékař, poukázal na nebezpečí „pokoušet se ovládat nebo manipulovat Boží moc, a to i za dobrým účelem, jako je léčení...“ Vede to k tomu, jako když jeden z pacientů poznamenal: „Nemodlil jsem se dost usilovně, neboť jinak by byl můj diabetes vyléčen.“ Nebo když se v době covidové pandemie objevil plakát zvěstující: „Ježíš je moje vakcína.“
Tyto a podobné výsledky průzkumů v oblasti psychiatrie a psychologie vedly v USA k tomu, že akreditační rada pro postgraduální lékařské vzdělávání zahrnula do svých požadavků na psychiatrickou přípravu didaktickou a klinickou výuku náboženství a spirituality v psychiatrické péči.
Mirko Radušević
Český zápas 14/2024 z 7. 4. 2024
