V roce 2007 byla založena nadace Ruský svět Vladimírem Putinem, jejímž cílem měla být podpora ruštiny a ruské kultury, podobně jako se o to snaží British Council, Institut Français, Goethe Institut atd.
Bohužel namísto prezentace ruské kultury a dialogu s jinými kulturami se Ruský svět od počátku profiloval jako ideologický směr, propagující nábožensky zabarvenou, antiliberální a protizápadní „ruskost“. Vladislava Vojtíšková 19. září 2016 v pražské Galerii Lucerna při prezentaci studie Medvěd v beránčím rouše, pod kterou je podepsaná spolu s dalšími autory řekla, že „Rusko uplatňuje svůj koncept měkké moci v Evropě přes média, neziskové organizace, ortodoxní církev a organizace na ni napojené a také skrze ideu panslavismu nebo antiamerikasmu.“ Tato ruskost představuje údajně svébytnou hodnotu, kterou je třeba prosazovat všude, kde se mluví rusky. Moskevský patriarcha Kirill od svého nástupu do čela Ruské pravoslavné církve v roce 2009 ideologii Ruského světa důsledně podporuje.
Deklarace o ruském světovém učení, známá také jako Voloská deklarace je teologické prohlášení z roku 2022, které vydala Voloská akademie teologických studií a pod kterým jsou podepsáni více než 1600 teologů a duchovních východní pravoslavné církve v opozici vůči ruskému pravoslavnému učení po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Deklarace odsuzuje jako herezi ideologii prosazovanou moskevským patriarchátem od konce SSSR a zejména od nástupu Vladimira Putina k moci, tedy ideologii „Ruského světa.“
Prohlášení označuje ruskou invazi na Ukrajinu jako hrozbu celé pravoslavné tradici. Na adresu moskevského patriarchátu zní výtka z etnofylefismu, což je princip, kdy se v jednotlivé církevní oblasti odráží národnostní prvek; jinými slovy, jde o spojení církve a národa. Termín etnofyletismus označuje myšlenku, že místní autokefální církev by se měla zakládat nikoliv na místním (církevním) kritériu, ale na kritériu etnofyletickém, národním nebo jazykovém. V roce 1872 byl na koncilu v Konstantinopoli etnofyletismus odsouzen jako moderní církevní hereze: církev by neměla být zaměňována s osudem jednoho národa nebo jedné rasy. Představitelé starobylých patriarchátů tehdy odmítli požadavek bulharských pravoslavných na ustanovení vlastní, na Konstantinopoli autonomní církve. Bulhaři to zdůvodňovali svým národním svérázem; zároveň byli podporováni osmanskými úřady, kterým rozkol v pravoslaví vyhovoval.
Přes veškeré snahy o smír v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu je třeba brát v potaz, že se hovoří o schismatu mezi Ruskou pravoslavnou církví (známá také jako Moskevský patriarchát) a Konstantinopolským ekumenickým patriarchátem, a ten začal 15. října 2018, kdy první z nich jednostranně přerušila plné společenství s druhou. Usnesení bylo přijato v reakci na rozhodnutí Svatého synodu konstantinopolského ekumenického patriarchátu z 11. října 2018, který potvrdil svůj záměr udělit v budoucnu autokefalii (nezávislost) východní pravoslavné církvi na Ukrajině.
V roce 2018 se tedy výtka z etnofyletismu ozvala znovu. Tentokrát ze strany Moskvy v reakci na to, že se Ukrajina se souhlasem konstantinopolského patriarchy, církevně vyvázala z poddanství Moskvě. Patriarcha Kirill to tehdy v souladu s kremelským obviňováním Ukrajiny z nacionalismu označil za etnofyletismus. Prohlášení pravoslavných teologů vrací údar a herezi nepřípustného spojení nacionalismu a křesťanství odhaluje na ruské straně v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.
Jiří Bochez
Zdroje:
https://ikdp.cz/news/jak-si-kreml-kupuje-vliv-v-evrope/
https://en.wikipedia.org/wiki/Phyletism
https://en.wikipedia.org/wiki/2018_Moscow%E2%80%93Constantinople_schism
https://en.wikipedia.org/wiki/Russkiy_Mir_Foundation
https://en.wikipedia.org/wiki/Volos_Declaration
http://www.slu.cas.cz/
