(ČZ 33/2026) Jsou různé styly cestování. Někdo tráví dovolenou opalováním u moře, jiný jede na poznávací zájezd, a někteří křesťané se vydávají na pouť– do Říma, Santiaga či Jeruzaléma. Každý si najde svůj styl.
Pokud jde o poznávání – myslím, že je vhodné poznávat to, v čem se člověk vyzná. Já jsem religionista, a tak mne zajímají vyspělé exotické kultury či například domorodé kmeny. Člověk s přírodovědeckým vzděláním bude samozřejmě mířit do úplně jiných zemí než já. Jinam bude mířit zoolog, jinam botanik či geolog.
Já jsem se původně vydal do Indie – nábožensky nejpestřejší země světa. A navíc levné. Bylo to před třiceti lety a tehdy jsme zde žili v úplně jiných finančních relacích: letenka do Indie stála čtvrtletní plat. Pamětníci si vzpomenou, mladší se budou divit. Chrámy, poutní místa, náboženské slavnosti, zajímaví lidé, jiný svět a spousta zážitků. Později jsem si oblíbil i další zajímavé země. Blízký východ, Dálný východ, černá Afrika, Latinská Amerika atd. Ale zvláštní zálibu mám v domorodých kmenech, především jde o jednu oblast v jižní Etiopii u řeky Omo. Na malé ploše zde žije asi dvanáct kmenů, je to tedy oblast s velikou diverzitou – kulturní, etnickou, jazykovou. Jezdím tam opakovaně a snažím se jejich světu trochu porozumět.
Ve zmiňované Indii je náboženstvím prostoupen celý život. Napadá mě, že pokud je Česká republika nejateističtější zemí na světě, tak na druhém konci spektra je jistě právě Indie. Co se týče zde také zastoupeného islámu – naši lidé se muslimů bojí, pokládají je za teroristy. Ale málokdo strávil v muslimské zemi delší dobu, tedy myslím nikoli v turistickém resortu u moře.
Já ekumenické rozdíly příliš nevnímám. Z etnologie víme, že vždy jde o společenství, jedinec sám neznamená nic. Uprostřed kmene Surmů budu Surma, byť zvláštní, protože mám růžovou kůži. Ostatně když přijde člověk do nového společenství, je přirozené, že přijme místní zvyky. Až se asimiluje, tak teprve může, ale nemusí, místní kulturu něčím obohatit.
Takové cestování je vlastně něco na způsob vysoké školy. Člověk se naučí rozumět životu, pozná nové hodnoty. Někdy se mne lidé ptají, kolik zemí jsem procestoval. Ale to není důležité, je to jen malá část. Jsou země, které jsem poznal dosti důkladně a o těch přednáším nejradši. Pak jsou ty, které jsem prostě navštívil, a ty, kde jsem byl opravdu jen okrajově.
Napadá mě, že v našich obcích se při biblických hodinách mluví o zemích, kde duchovní či přednášející většinou nebyl; ale považte, kdyby byly biblické hodiny postaveny na osobních zážitcích (Izrael, Egypt, Sýrie, beduíni apod.)!
Na téma cestování se zamýšlel Pavel Benda
Foto: Autor
Český zápas č. 33 z 16. 8. 2026
