(ČZ 44/2024) Pusto a prázdno na Olšanech v části, kde stojí kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice. Dav pravoslavných věřících, především Ukrajinců a Rusů, kteří se zde vzájemně tolerovali bez ohledu na válku, zmizel. Zmizela i desítka žebráků – bezdomovců a mezi nimi pár Ukrajinek požadujících dary pro nemocné děti.
Rudě, oranžově a žlutě zbarvené stromy a popadané listí jen podtrhují dušičkovou atmosféru, s ní rozprostřenou samotu hrobů. Zavřená kaple přitom otevírá vzpomínky na dávné časy, kdy se zde scházeli na prstech jedné ruky spočitatelní věřící. Jakýsi stařec pomáhal duchovnímu s liturgií, a přitom odskočil zatahat lanem za zvony. V šeru kaple byly stěží rozpoznatelné vzácné ikony a na zdech ještě vzácnější fresky proslulého ruského malíře Ivana Jakovleviče Bilibina (viz jeho autoportrét).
Kaple byla za devět měsíců postavena v roce 1924, v době, kdy měly k sobě pravoslavní a nově vznikající Církev československá hodně blízko. Tak měl také blízko Bilibin k Mikoláši Alšovi. Bilibin žil tehdy v Paříži, kde tvořil jako grafik a autor ilustrací k ruským pohádkám. V ateliéru na Boulevard Pasteur vznikala výzdoba kaple nejen od Bilibina, ale také od ikonografa Kirilla Michajloviče Katkova. Pro naši veřejnost jsou známé především Bilibinovy mozaiky: na zadní části kaple mozaika archanděla Gabriela a především v průčelí svatostánku Znamení přesvaté Bohorodice. Bilibin zakončil zakázku nástěnných maleb pro kapli těsně před svým návratem do Sovětského svazu v roce 1936. Umělec si totiž přál vrátit se do vlasti a Stalin mu návrat pro malřův věhlas a slávu povolil. Malby byly provedeny až během druhé světové války, a to z řad ruských emigrantů. V době, kdy se zdobila kaple, byl Bilibin v rodné zemi, kde zemřel hlady v roce 1942 při obléhání Leningradu, dnes Petrohradu. Stejně tak architekt olšanské kaple Vladimir Brandt zemřel, pro změnu po zatčení gestapem, v pražském vězení.
V důsledku událostí, které nastaly po roce 1989 ve východní Evropě a zejména po začátku války na Ukrajině stala se kaple středobodem věřících emigrantů z Ruska a Ukrajiny pobývajících v Praze. Kaple byla stavěna pro malý počet věřících, a proto se bohoslužby musely konat před kaplí. Bilibinovým freskám ale nedělalo dobře, že do kaple otevřenými dveřmi proudil vlhký a studený vzduch. Fresky značně trpěly, byly opravovány, ale neodborně. Vznikla situace, že dochází k uzavření kaple a v budoucnu se má uskutečnit její rekonstrukce. Desítky a možná i více než stovka věřících opustila kapli Zesnutí přesvaté Bohorodice. Na místo se vrátilo ticho. Prohání se zde spadané listí, hromadící se na opuštěných lavicích před vchodem do kaple. Je zde teskno, stejně jako z osudu malíře a jeho fresek.
Mirko Radušević
Český zápas 44/2024 z 3. 11. 2024
