5. května bylo horko a 6. května 1945 zima a pršelo.
V úterý 5. května jsme se s rodinami vnučky Martiny a vnuka Radka shromáždili kousek od „Zelené lišky“ v ulici Herálecká na oslavu 100. narozenin bratra Václava Ježdíka. Syn Petr se svou ženou Martou žel trávili v tu chvíli čas na zubní ambulanci, ale v duchu, v doznívající bolesti, byli s námi.
Bratr Václav sešel dolů a za ním se rozzářila v odpoledním slunci zlatá číslice 100. Otevřelo se nealkoholické šampaňské, aby si mohli s pradědečkem přiťuknout i pravnuk Páťa a pravnučky Deniska a Erika. Zazpívali jsme společně: „Václav má narozeniny, my máme přání jediný…“ a bratr Václav s dojetím přijímal gratulace a nádhernou knihu vytvořenou vnukem Radkem a vnučkou Martinou – vzpomínky ze života.
Po gratulacích jsme se pustili do rozhovoru. Rázem jsme byli ve třicátých letech 20. století, první třída, vzpomínky a vzdání cti T. G. Masarykovi, E. Benešovi a vzpomínky na mrtvé, které pomáhal pohřbívat Za zelenou liškou, vzpomínky na stavbu barikád v horku 5. května a velký déšť 6. května a jeho cesta pěšky s rukama v kapsách kolem kulometného hnízda německé armády a úzkost, že možná v 19 letech skončí jeho život.
Stihli jsme probrat celý život, smrt jeho první ženy na tuberkulózu a strastiplnou cestu lásky s druhou ženou Libuškou – dočasnou klíčnicí katedrály sv. Víta (více v knize). Při pohledu na Husitskou teologickou fakultu jsme vzpomínali právě na první kroky ve vzdělání v této budově a poté smutný příběh dvanácti mrtvých na konci války. Bratr Václav pak vzpomínal, jak jako předseda rady starších náboženské obce Krč pomáhal vymalovávat modlitebnu a vedle si hrál jeho syn Petr s malým Tomášem, dnešním bratrem patriarchou.
Bylo to úžasné setkání, díky za něj, bratře Václave a celá rodino!
„Bratře biskupe, to jsem moc rád, že jste přijel, moc si toho vážím.“ řekl mi bratr Václav při loučení a já odvětil: „...já jsem rád, že jsem vás mohl poznat.“
Díky Bohu za setkávání a život v naší milé Církvi československé husitské. Bratře Václave, držte se a Bůh vás opatruj a rodinu i nadále provázej!
David Tonzar
Foto: br. Ježdík na vojně, bratr Ježdík s rodinami vnuka a vnučky s br. biskupem
