(ČZ) Slovo patriarchy Tomáše Butty k zapojení Církve československé husitské do akcí k výročí Františka Palackého v roce 2026.
Na podzimním církevním zastupitelstvu 22. 11. 2025 bylo do celocírkevních akcí roku 2026 přiřazeno také výročí Františka Palackého, od jehož úmrtí uplyne 150 let (zemř. 26. 5. 1876). Palacký byl historikem, politikem, básníkem, estetikem, jazykovědcem a demokratem, který stojí na počátku české novodobé historické vědy, kultury i politiky. Stal se ústřední postavou našeho národního obrození nejen svým dílem vědeckým a organizačním, nýbrž i v hlubším ideovém smyslu (J. M. Lochman). V Palackém vrcholí dílo národního obrození. Bývá charakterizován jako „evangelík, který přesahoval svoji vlastní církev“, a označován za „největšího Čecha 19. století“. Současně je „jedním z největších Evropanů, kteří kdy vzešli z českého prostředí“ (J. Kořalka).
Pro Církev československou husitskou je tato osobnost inspirující z více důvodů. Pokusme se některé z nich naznačit. Především je to Palackého vztah k národu. Palacký se rozhodl, že svůj život, své schopnosti a veškeré nasazení zasvětí národu. Pro zakladatelskou generaci naší církve byl také charakteristický silný vztah k národu a jeho kultuře. Nová církev se snažila svým náboženským programem oslovit národ a českou společnost.
Další podstatný styčný bod je Palackého zájem o Jana Husa a husitství. Palacký jako historik, opírající se o studium dobových pramenů, postavil do centra svého badatelského zájmu husitství, které bylo do té doby v rakouském dějepisectví líčeno tendenčně nebo záměrně opomíjeno. Tato Palackého dějinná koncepce pak byla Tomášem G. Masarykem zahrnuta do jeho filozofie českých dějin, která sehrála svoji ideovou úlohu při budování samostatného státu. Naše církev vnímá osobnost Jana Husa a husitství jako svoji stěžejní tradici, jak to vyjadřuje i její název „husitská“, přijatý na VI. sněmu v roce 1971.
Palacký byl jako student evangelické teologie ovlivněn osvícenstvím a raně liberálním protestantismem. Rozešel se s ortodoxním luterstvím, ale věřícím nepřestal být. Jeho víra a náboženské myšlení nesly otisk osvícenského racionalismu. Rodina Měchurova jeho manželky Terezie žila katolickou zbožností, avšak byla to zbožnost otevřená, tolerantní v duchu bolzanismu a reformního katolicismu. Palacký se stýkal s Bernardem Bolzanem a udržoval přátelské styky s kněžími Karlem Aloisem Vinařickým a Františkem Schneiderem. Právě z tohoto myšlenkového a spirituálního prostředí reformního katolicismu 19. století vychází ve svých počátcích Církev československá husitská.
Dalším sbližujícím prvkem je demokracie. Palacký byl nejen významný historik, ale i aktivní český politik. Stojí v počátcích české demokracie a jeho projevy a články jsou výrazem jeho osobního i specifického přesvědčení demokrata. V Církvi československé husitské se od jejího zrodu zřetelným způsobem projevoval demokratický rys. Dokládají to myšlenky dr. Karla Farského v jeho Postilách i v dokumentech církve. Demokratický rys se projevuje ve vnitřním uspořádání církve, ale i navenek v podpoře demokratického masarykovského státu. Demokracie v Církvi československé husitské nebyla chápána jen jako „duch doby“, ale též jako výraz původního prvokřesťanského bratrství.
V letošním roce 2026 se uskutečňuje a připravuje řada akcí, zvláště na místech spojených s životem a působením této osobnosti. Pořádají se v jeho rodišti Hodslavicích, v Kuníně – místě proslulého Filantropina, kde se Palacký vzdělával. Hlavním organizátorem akcí v tomto moravském regionu je Muzeum Novojičínska. V Národním muzeu v Praze bude v měsících dubnu až srpnu přístupná výstava věnovaná této osobnosti a bude provázena doprovodnými programy pro žáky škol i veřejnost. Pořady budou též na zámku v Malči, kde žije pan Václav Macháček-Rieger, jeho majitel a potomek Palackého. V Lobkovicích bude dne 31. května 2026 probíhat vzpomínková akce u hrobky rodiny Palackých a na zámku. Ze spisů Palackého mají v tomto roce vyjít autografické zápisky „Každodeníček“ a pojednání o estetice „Krasověda“. Církev československá husitská připravuje ve spolupráci s Městskou částí Praha 1 a Praha 2 akce na 26. května 2026 v Památníku v Palackého ulici, na Palackého náměstí u pomníku od Stanislava Suchardy a v kostele sv. Václava Na Zderaze v Praze 2 hudebně-kulturní pořad.
Tomáš Butta
Český zápas
Foto: František Palacký, zdroj: Husitské muzeum v Táboře
