Založení specifické koleje pro bohoslovce Církve československé husitské je dílem dr. Karla Farského. Stavba budovy dejvické koleje byla dokončena v roce 1925 a během roku 1926, tedy právě před 100 lety, se sem stěhovali první bohoslovci.
Do roku 1989, navzdory všem dramatickým dějinným událostem 20. století i politickým tlakům a zásahům totalitních režimů, tato kolej žila svým vnitřním řádem a ustáleným upořádáním. Životem v této koleji prošlo mnoho těch, kteří se stali později duchovními. Ve stejné budově od roku 1950 sídlila jak bohoslovecká fakulta s aulou a učebnami, která měla ve svém názvu Husovo jméno, tak i bohoslovecký internát, jehož duchovní program zajišťoval ředitel a spirituál. Fakulta a kolej byly ve vzájemné propojenosti. Utvářelo se zde společenství studentů a učitelů, připomínající vzdáleně prostředí středověké univerzity a koleje, jejichž rysem bylo právě žité společenství. Umožňoval to i menší počet tehdy studujících bohoslovců na fakultě, zejména v 80. letech minulého století. V prostorách fakulty probíhaly přednášky, součástí kolejního života byly pravidelné ranní pobožnosti a bohoslužby, které se konaly buď v dejvické budově, nebo v některém z pražských sborů. Ke společné modlitbě svolával zvučný hlas zvonu umístěný na chodbě schodiště. Kazatelskou a liturgickou službu zajišťoval ředitel, příležitostně učitelé fakulty, podíleli se na nich studentky a studenti. Společné jídlo v refektáři se zahajovalo četbou žalmu. Bohoslovci odjíždějící na víkend domů se účastnili bohoslužby ve svých náboženských obcích, případně v jiných církvích, aby je mohli během studia více poznat.
Píše se rok 1989 a s ním přicházejí radikální politické, společenské a kulturní změny. Zvláště pro mladou generaci se otevírají nové možnosti. Doba přinesla vytouženou svobodu, potřebné uvolnění od všeho dosud svazujícího a omezujícího individuální rozvoj člověka. Výrazem této někdy až bezbřehé svobody bylo i utržení kolejního zvonu. Husova československá bohoslovecká fakulta se mění na Husitskou teologickou fakultu a stává se podobně jako katolická a evangelická fakulta součástí Univerzity Karlovy. V té době fakulta roste početně a rozvíjí se odborně. V dejvické budově je ukončena činnost bohoslovecké koleje a ubytování studentů se přesouvá na Žižkov. Zásluhou aktivity některých tehdejších studentů dochází k navrácení budovy v Praze 3 – Žižkově v Roháčově ulici, kde byla záhy zřízena Husitská teologická kolej. Stala se jako samostatné ubytovací a výchovné zařízení výrazem užší spolupráce mezi církví a fakultou, jejichž představiteli byl tehdejší patriarcha Vratislav Štěpánek a děkan prof. Zdeněk Kučera. Kolej byla řízena správní radou, v níž měla rovnocenné zastoupení církev a fakulta. Kolej byla slavnostně otevřena dne 13. 6. 1991. Na této koleji bydlelo kolem šedesáti studujících na HTF UK, jen část však byla vyznání naší církve. V žižkovské koleji došlo ke zbudování „Kaple siónské“ podle návrhu architekta Petra Kováře. Z budovy ústředí CČSH v Praze 6 – Dejvicích se vhledem k již nedostačující kapacitě i nevyjasněnostem kolem nájemného přestěhovala v roce 1998 HTF UK do budovy zrušené základní školy v Praze 4. Spolupráce mezi církví a fakultou v tomto období neprobíhala bez napětí. Jestliže teologická fakulta v rámci univerzity vycházela z požadavku akademické svobody ve své badatelské práci, pak církev přece jen klade důraz na službu, která je přijetím určitého omezení, na konfesní charakter a řád duchovního života. Budova koleje v Roháčově ulici byla převedena do majetku fakulty a vlastníkem se stala Univerzita Karlova. Život ubytovaných studentů se v této budově odvíjel již bez vlivu církve. Církev si v době, kdy patriarchou byl Josef Špak, v roce 1998 zřídila a vytvořila vlastní Bohosloveckou kolej dr. Karla Farského v 6. patře budovy církve v Praze 6 - Dejvicích. Kolejní kaple se nacházela v místnosti u hodinového stroje. V této koleji se vytvořilo přívětivé společenství a duchovní program zajišťovaný spirituálem byl bohoslovci a dalšími ubytovanými studenty spontánně přijímán. Koncem roku 2008 byla kolej plně obsazená a bydlelo zde patnáct studentů. Když se stal děkanem Husitské teologické fakulty prof. Jan Blahoslav Lášek, nabídl budovu v Roháčově ulici církvi ke správě. Za tehdejšího rektora prof. Václava Hampla došlo k uzavření smlouvy o nájmu mezi UK a CČSH od roku 2009. Později byla smlouva prodlužována i za rektora prof. Tomáše Zimy, s ohledem na historii budovy, kterou původně budovala církev jako bohosloveckou kolej. Církev využívala budovu pro ubytování jak bohoslovců, tak i dalších studentů, ale i k učebním a sociálním činnostem, konkrétně pro vzdělávání na Husově institutu, též ve formě vyšší odborné školy i ve spolupráci s Vysokou školou sv. Alžběty. Zázemí zde našli uprchlíci z Ukrajiny a určité prostory využíval nízkoprahový klub Husita pro práci s Romy. Smlouva o pronájmu měla platnost do konce roku 2025. Když došlo na jaře roku 2025 k osobnímu jednání s rektorkou Milenou Králíčkovou a kvestorem Martinem Maňáskem, bylo zřejmé, že UK nebude chtít smlouvu s naší církví prodloužit. V průběhu druhé poloviny loňského roku proto probíhala rekonstrukce 6. patra v budově ústředí naší církve a přestěhování koleje tam, kde byla v letech 1998 až 2008. Velké poděkování patří bratřím Aleši Ptáčkovi z úřadu ústřední rady a Petru Číškovi z Institutu evangelizace a pastorace za to, že se obnově koleje věnovali po technické a organizační stránce a vytvořili tak dobré ubytovací podmínky pro studenty. Jednotlivé pokoje i společné prostory prošly rekonstrukcí a úpravami. V koleji se nachází chodba s velkým stolem pro jídlo i setkávání. K dispozici je kuchyň. V blízkosti se nalézá knihovna dr. Františka Kováře a v koleji byla zařízena kaple pro společnou i osobní modlitbu.
Je více než symbolické, že se kolej vrátila do míst, kde ji založil první patriarcha dr. Karel Farský právě před 100 lety. Tato kolej, která právem nese jeho jméno jako „Farského kolej“, píše tak opět svoji novou historii.
Tomáš Butta
Foto: ÚAM CČSH
Český zápas
