Naše zvídavé otázky v seriálu přibližujícím život a dění kolem duchovních naší Církve československé husitské se tentokrát zaměřily na farářku, kterou my v redakci známe jako osobnost, jež se rozhodně nebojí říct svůj názor a stát si za ním – což se možná docela hodí v oblasti, kde po dlouhá léta kromě své farářské práce působí; totiž v sociální práci a diakonii.
Nepochybně jste již slyšeli název Taizé, možná máte díky zprávám křesťanských médií povědomí o tom, jak žijí členové zdejší komunity či co zažívají tisíce mladých, kteří do francouzské vesničky každoročně přijíždějí. Možná jste sem dokonce už sami zavítali… Zkrátka Taizé je už dnes pojem – a jak jsem zjistila, nejen mezi věřícími.
Velikonoční svátky jsou v posledním čase jiné, než byly po řadu let, které jsme jako křesťané slavili. Po dva roky byly velikonoční bohoslužby a obřady zřetelně poznamenány pandemií a s ní spojenými striktními omezeními i zákazy shromažďování.
Jan Amos Komenský je osobností, kterou vrcholí husitská tradice, úsilí Jednoty bratrské a celé české reformace. Komenský svým působením a dílem přesahoval svou církev, ze které vyšel – Jednotu bratrskou, svůj národ, ale také svou dobu, v níž žil. Například mnohé z jeho pedagogických návrhů začaly být uskutečňovány až v moderní době.
V měsíci březnu mají výročí narození dvě význačné postavy našich dějin. Dne 7. března se narodil Tomáš G. Masaryk a dne 28. března Jan Amos Komenský. Komenský a Masaryk žili každý v jiné době, a přesto měli mnoho společného. Oba pocházejí z jižní Moravy – Komenský z Uherského Brodu a Masaryk z Hodonína.
Slavnostní liturgií byla v pondělí 21. února 2022 na Husitské teologické fakultě UK otevřena dlouho očekávaná kaple, která bude od nynějška sloužit především k různým bohoslužbám studentů, soukromé či společné modlitbě, ztišení, ale i rozmluvám a sdílení.
