Dne 14. února oslavil své 85. narozeniny pan Marko Čermák – známý kreslíř Rychlých šípů a hudebník.
Jeho kresby a výtvarné práce jsou spojeny především s knížkami spisovatele Jaroslava Foglara, které ovlivnily mnohé generace v mladém věku. I v současnosti jsou Čermákovy kresby s dobrodružnými a přírodními motivy četnými sběrateli vyhledávány a s nadšením kupovány a shromažďovány.
V náboženské obci naší církve v Řevnicích jsou mezi věřícími také někteří bratři, kteří se od mládí věnují trampingu, neboť blízké Brdy vždy vybízely k cestám zdejší přírodou a pobytu v ní. Bratři Karel a Vladimír mně nabídli, že mě
vezmou na výlet do málo známých brdských míst a také do osady, kde se nachází chata výtvarníka a hudebníka Marko Čermáka (snímek vpravo). Tuto nabídku jsem nemohl odmítnout a vyšli jsme tam v smluvený den i za chladného a nepříznivého počasí. Prošli jsme s bratřími stezkami přes zalesněné svahy roklinami kolem potoka a místy, kudy nevedou žádné značené turistické cesty. Prošli jsme starou trampskou osadou z doby první republiky i kolem dřevěné chaty Marko Čermáka. Zavítali jsme i do místní hospůdky v Hatích, kde na zdi u vchodu je vyobrazeno bratrstvo kočičí pracky. Ve větším přilehlém sále, ve kterém se pořádají hudební vystoupení, jsou po stěnách vystaveny Čermákovy obrazy a kresby. Jeho obrazy přírody a krajiny jsou oslovující právě proto, že v přírodě prožívá značnou část svého života od dětství až po stáří. I v pokročilém věku nocuje na odlehlých místech v přírodě, lyžuje a jezdí na kánoi po řece Berounce.
V roce 2014 vyšla jeho kniha s názvem Poslední romantik a v loňském roce o Marko Čermákovi natočila Česká televize dokument se stejnojmenným názvem. Koncem loňského roku byla v Muzeu literatury v Praze uspořádána výstava, na které byly vystaveny strojem psané scénáře a rukopisné poznámky Jaroslava Foglara a originální kresby seriálů Rychlých šípů od Jana Fischera.
Po smrti kreslíře Jana Fischera si spisovatel Jaroslav Foglar vybral za svého spolupracovníka tehdy mladého výtvarníka Marko Čermáka. Jaroslav Foglar žil a šířil ideály skautingu, oproti tomu životním stylem Marko Čermáka byl tramping. I přes tato rozdílná zaměření měli oba velmi blízko k přírodě a životu v ní. Marko Čermák dokázal nenapodobitelným mistrným způsobem výtvarně vystihnout skryté kouty a romantická místa přírodních scenérií i tajuplná zákoutí uliček starobylých městských částí z Foglarových knih. V příbězích a napínavých příhodách, které skvěle rozvíjejí představivost a fantazii, jsou vedle dobrodružství a kamarádství důležité i výchovné prvky jako čestnost, sebepřemáhání i spontánní konání dobra.
Religionista prof. Pavel Hošek se věnoval zkoumání náboženských prvků ve Foglarově díle. Vyskytuje se v něm zkušenost tušení Boha v přírodě, význam rituálů a silný důraz na morální hodnoty člověka. Foglarova tvorba nebyla oblíbena totalitními režimy a došlo k zákazu jeho knih a seriálů, jak za protektorátu, tak dvakrát v době komunismu – v padesátých letech a v době normalizace. Jeho dílo začalo znovu v plném rozsahu vycházet po roce 1989. Je propojeno právě s ilustrátorem a komiksovým autorem Marko Čermákem.
Pan Marko Čermák i ve svém věku hraje na banjo a vystupuje se svojí bluegrassovou skupinou. O přestávkách trpělivě podepisuje ilustrované knihy, kreslené seriály a své obrázky mnohým příznivcům, osloveným jeho osobitým výtvarným dílem odrážejícím prožitek spjatosti s přírodou a jejího bezprostředního vnímání a zakoušení navzdory naší civilizační odcizenosti.
Tomáš Butta
Foto: Prtscr ČT a Tomáš Butta
