(ČZ 42/2024) Po bitvě u Malešova představovalo Žižkovo bratrstvo nejsilnější mocenské uskupení v českých zemích.
Od 16. 10., na sv. Havla, až do 1. 11. 1423 se sešel v Praze tzv. svatohavelský sněm. Byl svolán Pražany a umírněnými husity, kteří se zde sešli s řadou významných katolických šlechticů, jejichž nedotknutelnost byla zaručena glejty. Husitští účastníci sněmu byli ochotni k významným ideovým ústupkům a s jejich katolickými protějšky je spojovala snaha o ukončení politické i hospodářské krize v českých zemích. Kladli proto důraz na tvrdý postup proti nespecifikovaným zemským škůdcům. Všem účastníkům sněmu bylo ovšem jasné, že se jedná o Jana Žižku s jeho východočeským bratrstvem i o bratrstvo táborské, jejichž zástupci na sněmu chyběli.
Na konci května 1424 pak proti Janu Žižkovi a jeho východočeskému bratrstvu vytáhla vojska svatohavelské koalice, která se shromáždila na základě výsledků svatohavelského sněmu z předchozího roku. Slepý hejtman se s nevelkým jádrem svého vojska provizorně opevnil v Kostelci nad Labem, kde byl svými protivníky obklíčen ze tří stran a ústupovou cestu mu blokovalo Labe. Zdálo se, že Žižkův osud je zpečetěn.
Po několika dnech obléhání však ústup Žižkova vojska přes řeku ze svízelného postavení zajistil jeho věrný spojenec Hynek Boček z Poděbrad. Pražané a jejich spojenci však neustávali v pronásledování a 7. června Žižkovo vojsko dostihli u Malešova poblíž Kutné Hory. Bitvu u Malešova, která se strhla v dalších hodinách, však slepý vojevůdce díky předvídavé strategii proměnil ve svůj vojenský triumf, přičemž ještě téhož dne obsadil Kutnou Horu. Žižkovi protivníci v bitvě utrpěli velké ztráty.
K dovršení vítězného tažení a k dosažení jednoty všech husitských mocenských uskupení zbývalo Žižkovi jen obsazení Prahy. Ku Praze přitáhl v první polovině měsíce září. Od útoku na město Žižku odradil spolu s dalšími zástupci Pražanů i mladý teolog Jan Rokycana. Vyjednávači Žižku přesvědčili, aby s Pražany uzavřel 14. září 1424 mír na Špitálském poli. Špitálské pole se nacházelo mezi hradbami Nového Města pražského a vrchem Vítkov, místem Žižkova vítězství nad křižáky z roku 1420. Dodržování míru bylo pojištěno materiálně složením vysokého základu 14 000 kop českých grošů i symbolicky navršením hromady kamenů, určených k ukamenování narušitelů míru. Mír na Špitálském poli obnovil spolupráci husitské Prahy s východočeským a táborským bratrstvem a připravil půdu pro budoucí husitské výboje.
Ve druhé polovině září proběhlo mezi zástupci husitských stran a katolické šlechty jednání ve Zdicích. Náplní jednání byla příprava nového zemského sněmu v Kouřimi, který byl svoláván na březen následujícího roku 1425. Zdice byly jako místo jednání zvoleny proto, že se nacházely v polovině vzdálenosti mezi městečkem a hradem Žebrákem a Berounem. Na Žebráku se ubytovali zástupci katolíků. V Berouně měly svou základnu delegace pražského a táborského svazu a pravdě-podobně sem dorazili i zástupci Žižkova východočeského mocenského uskupení.
Jan Žižka si byl zjevně vědom potřeby zklidnění společenské krize v českých zemích, a tak byl ochoten ke spolupráci s pražskými kališníky na mírovém projektu. Z dochovaných neúplných konceptů zápisu zdického jednání vyplývá, že k dosažení konsolidace mělo být využito osvědčeného právního institutu rozhodčího výroku. Tento právní nástroj měl být použit jak ke schválení společné husitské konfese, tak pravděpodobně i ke stabilizaci majetkových poměrů.
Toto zdánlivě jednoduché řešení však mělo několik výjimečných momentů. Jednáním o majetku mělo předcházet dosažení věroučného konsenzu mezi všemi husitskými stranami, který by zároveň mohl být použit jako základ k jednání s katolíky. Společnou konfesi však neměli posuzovat klerikové, ale laický sbor rozhodčích! Jednalo se o reprezentativní těleso, složené ze sta vybraných osob, tvořené padesáti katolickými a padesáti husitskými zástupci z řad vysoké a nižší šlechty, měst i obcí. V případě neshody měl být zvolen osmačtyřicetičlenný výbor, složený ze čtyřiadvaceti zástupců katolické strany a ze stejného počtu reprezentantů strany kališnické. V těchto skupinách měli být vždy po osmi zastoupení páni, nižší šlechtici a měšťané. Tento výbor měl rozhodnout s konečnou platností. Kritériem rozhodování o návrzích teologů různých husitských stran mělo byt „čtení svaté a zákon Boží“, tj. texty Písma svatého posuzované z hlediska Božího zákona, který měl v husitské teologii christologický charakter. Husité se při obhajování tohoto rozhodčího principu často odvolávali na text z 1. listu apoštola Pavla Korintským, který je uveden na začátku našeho příspěvku.
Účinnost zmíněného Zdického návrhu spočívala v tom, že do posuzování věrouky zapojovala i katolickou vysokou šlechtu. Pokud chtěla mít katolická stavovská reprezentace vliv na úpravu majetkových poměrů v zemi, jež měla být projednávána na připravovaném zemském sněmu, musela se nejdříve zúčastnit i posouzení věroučných otázek.
Na toto úskalí upozornil ve svém listu významnému katolickému pánovi Oldřichu z Rožmberka král Zikmund Lucemburský, když mu připomínal, že podle tehdejšího názoru nejsou laici k rozhodování o správnosti věrouky kompetentní, tím spíše na sněmu organizovaném „kacíři“.
Z husitského hlediska byl však tento způsob rozhodování legitimní, protože Boží zákon měl být srozumitelný i laikům pro svoji transparentnost. Součástí připravovaných sněmovních jednání mělo být i vyhlášení příměří.
Pokud by se byl býval naplnil záměr Zdických úmluv, bylo by na dosah ruky kromě stabilizace poměrů, k nimž mělo dojít na připravovaném zemském sněmu, také uzavření široké husitské koalice. Jako příslib připravované jednoty husitských mocenských uskupení se uskutečnilo ještě v září roku 1424 společné tažení jejich vojsk na Moravu. Když však vyrazilo spojené husitské vojsko na Moravu proti králi Zikmundovi, zemřel Jan Žižka nečekaně 11. října při obléhání města Přibyslavi.
Bez osobnosti Žižkova formátu se pak celý plán konsolidace poměrů v českých zemích i sjednocení všech husitských stran zhroutil.
Bohdan Kaňák
Obrázek představuje bitvu u Malešova dle představy Věnceslava Černého
Český zápas 42/2024 z 20. 10. 2024