(ČZ 47/2025) Kalendářní cyklus nás v neděli dovede až na samý konec církevního roku, k Slavnosti Krista Krále.
Evangelijní texty nás staví před velký paradox. Slavíme Krista jako Krále, ale ten zatím panuje jen kopci zvanému Golgota, popravišti, kde visí bezmocně na kříži, s trnovou korunou místo důstojného odznaku královské moci, mezi posmívajícím se davem a ukřižovanými zločinci. Jeden z nich však - jak evangelium prozrazuje - Krále vedle sebe v těch pár minutách života, co mu zbývá, poznává a vyznává. Asi nikdy neslyšel jeho kázání, ani ho neviděl dělat zázraky, a přesto dokáže vyslovit prosbu: „Pane, vzpomeň si na mě, až přijdeš do svého království." Ježíš mu odpovídá: „Amen, říkám ti, dnes budeš se mnou v ráji."
Pohled na světové dějiny demonstruje jasně, jak funguje tento svět: mocní svou vládu udržují armádou, zákony, strachem vyvolaným mezi těmi, které ovládají, uchylují se ke lstím. Často neslouží a nejednají v zájmu svého lidu.
Ne tak Ježíš, jenž se druhým z lásky k nim dává až do krajnosti. To je jeho triumf, to je největší vítězství v dějinách tohoto světa.
Mocní tohoto světa přicházejí a odcházejí, ale pozvání do Ježíšova království trvá. A tak se snad můžeme právě v tento symbolický konec roku, s novým začátkem odvážit jako ten odsouzenec poprosit s důvěrou Pána: Vzpomeň si na mě.
Klára Matoušová
Foto: Člověk a víra / Betty Horníková
Český zápas č. 47 z 23. 11. 2025
