Z referátu na synodě duchovních a kazatelů pražské diecéze CČSH
Tématem mého příspěvku pro synodu pražské diecéze je pohled na situaci Církve československé husitské se zřetelem k její budoucnosti.
Rostliny jsou součástí bohatosti Božího stvoření. Podle knihy Genesis mají rostliny svůj původ ve třetím dni, či třetí epoše Božího plánu vzniku a vývoje světa. Původně holá, prázdná, pustá, nehostinná země se začala podle Božího záměru pokrývat rostoucí trávou a zaplňovat se rostlinami (Gn 1,11-12).
Náboženské a pedagogické spisy J. A. Komenského náležely k důležitým vybavením knihoven duchovních a učitelů první generace Církve československé (husitské). Výchova a vyučování mladé generace byly pochopeny jako významný a velmi podstatný úkol církve.
Velikonoční svátky jsou v posledním čase jiné, než byly po řadu let, které jsme jako křesťané slavili. Po dva roky byly velikonoční bohoslužby a obřady zřetelně poznamenány pandemií a s ní spojenými striktními omezeními i zákazy shromažďování.
Jan Amos Komenský je osobností, kterou vrcholí husitská tradice, úsilí Jednoty bratrské a celé české reformace. Komenský svým působením a dílem přesahoval svou církev, ze které vyšel – Jednotu bratrskou, svůj národ, ale také svou dobu, v níž žil. Například mnohé z jeho pedagogických návrhů začaly být uskutečňovány až v moderní době.
V měsíci březnu mají výročí narození dvě význačné postavy našich dějin. Dne 7. března se narodil Tomáš G. Masaryk a dne 28. března Jan Amos Komenský. Komenský a Masaryk žili každý v jiné době, a přesto měli mnoho společného. Oba pocházejí z jižní Moravy – Komenský z Uherského Brodu a Masaryk z Hodonína.
