Další texty

Článek Dr. Martina Jindry „Chrám jako borový les“ - při příležitosti 150 výročí narození umělce Františka Bílka vyšel na aktuálně.cz
"Jest tomu přes pět let, co nám odešel Otokar Březina. Připomínejme si stále jeho jméno a jeho dílo, protože je svaté."
Těmito slovy zahájil v roce 1934 sochař, grafik a architekt František Bílek svou rozhlasovou přednášku o básníkovi, který ovlivnil vývoj české poezie ve 20. století. Můžeme dodat: Jest tomu 150 let, kdy v Chýnově 6. listopadu 1872 přišel na svět tento originální sochař.

Článek historika Martina Jindry k 80. výročí vojenské operace Anthropoid na Aktuálně.cz, kde hovoří i o roli věřících naší církve při podpoře operace Anthropoid (Moravcovi, Jeřábek).
"Nebyl spáchán zločin, byl vykonán soud a trest, soud dobře uvážený a trest dobře připravený," pronesl 30. května 1942 k likvidaci říšského zastupujícího protektora Reinharda Heydricha v londýnském proslovu k domovu tehdejší exilový ministr Jaroslav Stránský.

Článek Dr. Martina Jindry „Chtěl uctít Komenského. Pomník mu postavil u domu ve tvaru zkoseného obilného lánu“ na aktualne.cz. Autor je historik, pracuje na ÚSTR a v ÚAM CČSH.

"Těším se, až spolu půjdeme od nádraží a zastavíme se před Vaším domem a až uvidím krásné Vaše dílo, o němž jsem již mnoho slyšel a četl," napsal básník Otokar Březina 14. dubna 1926 sochaři Františku Bílkovi, když od něj obdržel kresby a pohlednice s reprodukcí pomníku J. A. Komenského. Bílek sochu vytvořil na zahradě svého domu. Cesta k jeho realizaci ale vedla mnohými zákrutami.

Monstrózní staroměstská poprava 21. června roku 1621, známá též jako „staroměstská exekuce“, se krutostí vymykala obvyklé míře veřejného justičního násilí své doby. Veřejné popravy kriminálních zločinců patřily k obvyklým událostem raného novověku.

V pedagogickém myšlení Jana Amose Komenského je významná aktivita překonávání zmatku zla v labyrintu světa právě výchovou. Komenský vysoce oceňuje vzdělání a od počátku se zabýval myšlenkami na obnovu škol a zlepšení výuky.

Jak velký význam dával Jan Amos Komenský právě svobodě, dokládá i tento jeho výrok: „Svoboda, tvrdím, je nejskvělejší lidský statek, stvořená spolu s člověkem a od něho neodlučitelná, pokud není souzeno člověku zahynout.“ Pro svobodu náboženskou i politickou dokázal Komenský odejít ze své vlasti i do exilu. O svobodu se nasazoval svými diplomatickými kontakty a jednáním v zahraničí. A tuto svobodu jako „návrat věcí tvých, ó lidé český“ vložil do svého Kšaftu umírající matky Jednoty bratrské jako nadčasové proroctví posilující náš národ a vlast vždy v časech útlaku a období totalitních režimů.