Technologie umělé inteligence a detekce polohy se tak masivně rozšířily, že umožňují detailní sledování kohokoliv, čehož pochopitelně zneužívají autoritářské vlády; tato technologie také zvyšuje dopad propagandy a dezinformací včetně deep fake snímků.
Zbraňové aplikace umělé inteligence vyvíjené pro kybernetickou válku a vývoj autonomních zbraňových systémů (tzv. „robotů zabijáků“) hrozí destabilizovat globálního bezpečnostního prostředí a vyvolat nové závody ve zbrojení. Zejména od doby, kdy byla bojkotována univerzita v korejském Pusanu (2018), která přistoupila na spolupráci na vývoji „zabijáckých robotů“ se tato oblast dostala do středu zájmu Světové konference o bezpečnosti. V listopadu 2019 přijal výkonný výbor Světové rady církví (WCC) k tomuto tématu zápis, v němž vyjádřil vážné znepokojení nad touto novou militaristickou hrozbou pro lidský život, důstojnost a práva a nad etickými důsledky snah řady zemí o vývoj automatizovaných zbraňových systémů, které by fungovaly bez významné lidské kontroly. V posledních měsících bylo opakovaně zablokováno úsilí skupiny vládních expertů v rámci Úmluvy o některých konvenčních zbraních o dosažení pokroku v oblasti regulace těchto zbraní.
Nanotechnologie neboli využívání hmoty v atomárním, molekulárním a nadmolekulárním měřítku pro průmyslové nebo jiné účely je předmětem výzev k přísnější regulaci ve světle nových důkazů o zdravotních a environmentálních rizicích spojených s nanotechnologickými materiály. Stejně tak vývoj v oblasti pokročilých biotechnologií a bioinženýrství předčil možnosti regulačního dohledu, natož etické reflexe. Zejména techniky in vivo editace genů CRISPR sice nabízejí prostředky k řešení důležitých a dlouhodobých problémů v oblasti medicíny a zemědělství, ale zároveň vyvolávají nebezpečí editace lidské zárodečné linie pro neetické eugenické nebo kosmetické účely. Tváří v tvář praktickým příkladům nekontrolovaného používání těchto technik vyzvalo mnoho odpovědných vědců k celosvětovému moratoriu na genetické úpravy lidských embryí.
Sociální média a další digitální komunikační platformy, kromě toho, že se stávají stále rozšířenějšími prostředky komunikace a lidské interakce, jsou také stále více uznávány jako zdroj společenských škod. Tyto digitální komunikační technologie jsou při všech svých pozitivních výhodách využívány k šíření dezinformací, podpoře nenávisti vůči „těm druhým,“ podpoře nedůvěry a sociální fragmentace, podkopávání demokracie, zvyšování dohledu, vykořisťování jednotlivců a komunit a přispívání k rostoucím rozdílům v přístupu, moci a bohatství včetně rozdílů mezi soukromými společnostmi a vládami jednotlivých států. Platformy sociálních médií podkopávají právo na soukromí a zpeněžují osobní údaje svých uživatelů. Zejména pro mladé lidi jsou sociální média a násilné počítačové a online hry klíčovým vektorem zhoršování duševního zdraví a sociálního vykloubení.
Prohlášení na téma „Nové a vznikající technologie, etické výzvy,“ jenž přijal výkonný výbor Světové rady církví (WCC) v listopadu 2022 na základě diskusí na 11. shromáždění WCC v září 2022, konstatuje „řadu vážných etických výzev, které vyplývají ze zrychlujícího se vývoje těchto technologií, korporátní komerční logiky, která je pohání, a masivní koncentrace moci v rukou několika málo jednotlivců s nepřiměřeným dopadem na životy všech.“ Ústřední výbor WCC na svém zasedání v Ženevě ve dnech 21. - 27. června 2023 vyjádřil znepokojení nad zrychlujícím se tempem vývoje a aplikací generativní umělé inteligence.
Ústřední výbor WCC potvrzuje, že technologie vyvinuté díky inteligenci člověka, kterou mu dal Bůh, sice mohou lidstvu přinést velký užitek, ale mohou být také zdrojem velkých škod, zejména pokud se stanou nástrojem k získání nadměrného bohatství a moci nad druhými nebo nad životem a stvořením. Sdílí obavy, že současná rychlost vývoje umělé inteligence se neřídí obecným blahem, ale komerčními zájmy nejmocnějších, což s sebou nese neznámá, ale potenciálně závažná rizika pro společnost.
Obavy z tohoto typu technologie jsou v ekumenickém hnutí dlouhodobé. Studijní dokument pracovní skupiny při WCC Faith and Order (Víra a řád) již před téměř 20 lety upozornil na to, že vývoj v oblasti umělé inteligence vyvolává otázky o tom, co znamená být člověkem, a o „důsledcích pro naše chápání lidské inteligence - a jedinečnosti člověka stvořeného k Božímu obrazu.“
V souvislosti s úsilím o rozvoj umělé inteligence vidíme potřebu čerpat z odkazu křesťanské teologie a antropologie, abychom kriticky a konstruktivně přispěli k veřejné diskusi o této otázce a čelili moderní formě modlářství. Vyjadřujeme obavu, že umělá inteligence může představovat výzvu pro práci církví, protože nahrazuje lidskou interakci digitálními napodobeninami, usnadňuje plagiátorství, kterými nahrazuje teologický vhled, porozumění a mezilidskou moudrost. I když rozvoj umělé inteligence může být mocnou pozitivní silou pro udržitelný rozvoj, je třeba zajistit vhodnou regulaci, odpovědnost a vzdělávání, aby v centru této technologie zůstal člověk, a nikoli zisk, a aby její cíle určovala spravedlnost a ochrana vzácného a stále více ohroženého Božího stvoření - a nikoli jeho vykořisťování.
Proto ústřední výbor WCC vyzývá všechny členské církve a ekumenické partnery, aby se u svých vlád zasazovali o urychlená opatření k zavedení vhodných regulačních režimů a rámců odpovědnosti a aby se prostřednictvím svých teologických vzdělávacích institucí zapojili do teologické reflexe a studia etiky umělé inteligence a jejích důsledků pro lidské sebepochopení s přihlédnutím k jejím možným pozitivním i negativním důsledkům.
Jiří Bochez
Zdroj:
https://www.oikoumene.org/resources/documents/statement-on-the-unregulated-development-of-artificial-intelligence
https://www.oikoumene.org/resources/documents/new-and-emerging-technologies-ethical-challenges-statement
https://foreignpolicy.com/2022/05/11/killer-robots-lethal-autonomous-weapons-systems-ukraine-libya-regulation/
Foto: Pixabay, Gerd Altmann
