Je to téma lidsky citlivé, společensky a politicky kontroverzní a z křesťanského hlediska nesnadné, neboť se jedná o naslouchání „hlasu doby“, ale i o interpretaci a autoritu Bible.
Tato diskuse o nové definici manželství má rovinu společenskopolitickou i vnitrocírkevní. V poslední době dvě církve z české ekumeny (Starokatolická církev a Českobratrská církev evangelická) schválily jako možnost žehnání homosexuálním párům, aniž by však měly ještě tento obřad k dispozici, ten se teprve připravuje. V evangelických církvích na rozdíl od pravoslaví a katolicismu není manželství chápáno jako svátost. Přesto i v protestantském prostředí probíhá v souvislosti s manželstvím diskuse o chápání Bible v otázkách biblické antropologie na základě výroků Ježíše i apoštola Pavla. Otázka je řešena spíše s pastoračním přístupem solidarity s druhými než z věroučného hlediska.
V Církvi československé husitské je manželství od počátku chápáno jako svátost, to znamená, že tato instituce vychází z biblického ustanovení. V případě svátosti manželství jsou to tři významná biblická svědectví, vztahující se k manželství jako vztahu muže a ženy. Prvním je zpráva o stvoření (Gn 1,27), druhým svědectvím je Ježíšovo slovo, odkazující k počátku Božího stvoření (Mt 19,4-6; Mk 10,6-9) a třetím svědectvím je Pavlův výklad tajemství manželství jako obraz vztahu Krista a církve (Ef 5,28-33). Ve všech stávajících dokumentech naší církve – věroučných (Základy víry), liturgických (Agenda), pastoračních (Pastorální pravidla ke svátostem, usnesení biskupské a ústřední rady), sociálně-etických (Základy sociálně-etické orientace CČSH, 8.a) je takto manželství jako vztah muže a ženy určeno.
Dne 7. 7. 2023 bylo zveřejněno prohlášení některých představitelů českých církví, ke kterému jsem připojil – i na základě shora uvedeného – svůj podpis. Je příspěvkem k současné společenské diskusi a reakcí na názor „manželství pro všechny“. Prohlášení je stručné a jeho součástí není podrobnější argumentace. Manželství je zde charakterizováno jako institut ustanovený Hospodinem. Je uveden odkaz na Bibli, na biblickou zprávu o stvoření (Gn 1,27 /tento biblický odkaz máme také u svátosti manželství v našich Základech víry/). V prohlášení je zdůrazněná vzájemnost muže a ženy (komplementarita). Připomenuta je rodina s otcem a matkou jako důležité místo výchovy dětí, která je nezastupitelná pro společnost a stát.
Diskuse v naší církvi o tomto tématu nového pohledu na manželství samozřejmě probíhá. Jsou to však jen osobní názory, neboť jiné vyjádření, než je v uvedených dokumentech, naše církev v přítomnosti nemá. V současnosti je pověřena sociálně-etická komise, aby připravila návrh hlediska k tomuto tématu, který bude předán do diskuse v naší církvi – do náboženských obcí.
Můžeme si klást otázky, kam tato diskuse bude v naší církvi směřovat? Jaké názory budou v diskusi převažovat? Nepovede to spíše k rozdělení než k posílení vzájemnosti, solidaritě a sdílení společných hodnot? Bude to znamenat redefinici svátosti manželství v učení církve? Přesto diskuse i o těchto otázkách, vedená s věcností, se vzájemným respektem a pokorou před Bohem, je potřebná a užitečná. Důležité je i sledovat situaci a vývoj v sesterských církvích v celém spektru ekumeny. Téma není rozhodně snadné a je příčinou názorového pnutí, a jak vidíme v případě některých církví, je pohnutkou i k možnému rozdělení. Na jedné straně je upřímně míněná snaha odstranit prvky diskriminace a zastat se minoritních skupin z motivů křesťanské lásky, na druhé straně je argumentem pro manželství biblická antropologie, která vychází ze zprávy o stvoření člověka jako muže a ženy v jejich doplňující se vzájemnosti.
Tomáš Butta
Český zápas č. 31/2023 z 30. 7. 2023
Foto: Pixabay
