Kdyby se někdo ptal, jak probíhaly, stačí jednoduše odpovědět, že to byly oslavy velkolepé.
Hlavní akce se konaly v Praze na Staroměstském náměstí a to především v chrámu sv. Mikuláše. Zde byla bohoslužba patriarchy Karla Farského organizována již na osmou hodinu ráno, neboť se muselo počítat s tím, že dopoledne jako součást oslav se konal průvod Sokolů. Ti v tu dobu měli svůj slet a o to Husovy oslavy byly ještě pompéznější i za účasti prezidenta T. G. Masaryka.
Vše jak sokolské sletové slavnosti, tak Husův svátek začali již 5. července, kdy mládež se v devět ráno sešla v Praze ve Vrchlického sadech, aby v půl desáté pochodovala Václavským náměstím na Staroměstské náměstí, kde každé dítě položilo k Husově pomníku květinu. V jedenáct hodin byla pořádána oslava sokolskými župami, a to opět u Husova pomníku. V podvečer, a to bohoslužbou o šesté hodině večerní byla ve sv. Mikuláši sloužena bohoslužba, v sedm hodin večer byla společná oslava u Husova pomníku na Staroměstském náměstí pořádaná Výborem pro oslavy a na předměstích byly zapalovány hranice.
Nutná byla příprava oslav, mezi kterou patřil prodej husitských praporů. Například v Nuslích se prodávaly dvoumetrové korouhve, a to bílé s červeným kalichem za dvacet korun. Husovy odznaky se prodávaly za deset halířů. Plakety od Fr. Bílka Hus a Žižka byly za šestnáct korun. Příslušníci Církve československé byli vyzváni, aby na svá okna vylepovali Husův portrét a do oken vyvěšovali husitské vlajky. Od 20. června do 6. července se jako součást oslav pořádala výstava díla Fr. Bílka v Husově domě v Jungmannově ulici za vstupné jedné koruny. Výtěžek ze vstupného byl věnován Husově fakultě. Nakladatelství v Husinci vytisklo k prodeji reprodukci „Husova rodná světnička“ od malíře prof. Václava Materny.
Hlavní oslavy začaly 6. července ráno slavnostními bohoslužbami ve sborech od půl osmé do půl deváté. V Praze se konal průvod Sokolů, kteří v půl jedenácté na Staroměstském náměstí vzdali hold Husovi. Po tomto průvodu příslušníci sborů Velké Prahy se sešli před Betlémskou kaplí, kde probíhal pořad nazvaný „Kdož jste boží bojovníci“ a za rozvinutí husitských praporů přednesli projevy čelní představitelé Církve československé. Zazněla sborově píseň „O svatý Bože, slyš naše hlasy.“ Mimo jiné bratr farář Janeš přednesl přednášku „Hus v kapli Betlémské.“ Od půl osmé večer se pak v Tylově divadle konalo divadelní představení organizované nuselským sborem s jejich představením Verhaerenovy dramatické epizody „Filip II.“ (Chladný a nekompromisní panovník, který podřizuje osobní city zájmům státu a fanatického katolicismu).
Kaňkou na oslavách způsobili polští Sokolové, kteří nepřijeli na slet, neboť jim v tom bylo překážkou, že čeští Sokolové plánovali oficiálně uctít památku Mistra Jana Husa.
Pochopitelně, že stejné oslavy se konaly v dalších českých a moravských městech a někde v tento památný den byly započaty stavby sborů.
Možná někoho bude zajímat, jaké bylo tehdy počasí. Podle zpráv, které z roku 1926 jsou uváděny, byl tehdejší přechod jara v léto opakem toho, co v současnosti zažíváme. Koncem jara před 100 byly vytrvalé deště z konce května a extrémně nasytily půdu, která už nebyla schopná pojmout další vodu. V polovině června došlo k velké povodni, například voda zaplavila město Litovel a v Českém zápase můžeme číst, jak jeden člen naší církve prosí o pomoc, když kvůli vodě přišel o vše. Teploty se často držely pod hranicí typického průměru. Zajímavé je, že těsně před svátky se počasí umoudřilo, začalo být průměrně teplo a podle meteo - stanice v Klementinu svítilo v Praze slunce až pět hodin.
Podle dobových materiálů připravil Mirko Radušević
Ilustrační foto: Dobová pohlednice, na které je před Staroměstskou radnicí prezident T. G. Masaryk mezi významnými osobnostmi, členy Sokola a v rozhovoru s jedním z farářů další církve. Ti se účastnili sokolských oslav, které se v tentýž den spojily s Husovými oslavami.
