(ČZ 25/2024) Přenesme se do dvacátých let minulého století plných tolika změn. Prohlížíme z té doby některé dohněda kolorované fotografie husitské církve v obci Holohlavy jen pár kilometrů od Hradce Králové.

Fotografie patří 88leté pamětnici sestře Sukové. Na jedné z nich je nad oltářem nápis „Pravda vítězí“. Fotografie je z prvních bohoslužeb, kdy se heslo uskutečnilo, když se před sto lety 22. června roku 1924 konalo slavnostní otevření zdejšího sboru CČS.

K tomu místní kronika píše o pořádání národní slavnosti: „Za obrovské návštěvy všeho pokrokového lidu našeho kraje a dalekých končin, po většině členů církve čsl. v počtu 10 000, ač počasí bylo málo příznivé. Smiřice nebyly a hned tak nebudou svědkem oslavy takových rozměrů.“

Z redakce voláme zdejší farářce náboženské obce Holohlavy (úzce sousedící se Smiřicemi), sestře Aleně Fabiánové: „Nejsem pochopitelně pamětnicí a také jsem rodem z Jaroměře, ale jako farářka zde pracuji přes dvacet let,“ reaguje na pobídku ke vzpomínkám a dále mluví o zmíněné nejstarší pamětnici, sestře Sukové, jejíž rodiče patřili k zakladatelům holohlavské obce. „Tatínek sestry Sukové byl členem rady starších a její maminka rovněž pracovala pro církev. Takže sestra Suková je jediná, která je svým způsoben pamětnicí zakládání zdejší církve. Dost se toho jako dítě dozvěděla od rodičů. Když se chceme něco dovědět z historie, je to přes ni...,“ uvádí farářka Alena Fabiánová.

Povzdechne nad tím, jaké to musely být časy ve dvacátých letech minulého století, kdy jsou na fotografiích z té doby vidět stovky věřících v ulicích Holohlav a Smiřic. „Nyní, když se všichni na bohoslužbě sejdeme, tak je nás devět,“ říká farářka a dodává, že je však ráda, že nachází podporu u představitelů místní obce. K tomu nám řekla místní zajímavost, která vysvětluje, že se mluví ve skutečnosti o dvou obcích Holohlavy a Smiřice. „Dříve oltář se zahradou patřily do Holohlav a zbytek – tedy fara – byla ve Smiřicích. Nyní se to sjednotilo,“ podává sestra farářka vysvětlení paradoxu dvojbytí kostela, který byl jednou polovičkou ve Smiřicích a druhou v Holohlavech.

Spor o kostel
Čteme tedy dále v kronice o místních lidech, kteří začátkem dvacátých let zažili kromě nadšení při zakládání církve velké drama: „Musil lid našeho kraje projíti řadou utrpení, 35 bratří a sester i s br. duchovním Brebisem bylo odsouzeno dohromady na několik roků vězení, kromě finančních výloh, když v otázkách církevních platí dosud staré habsbursko-jezuitské paragrafy. Čím byla cesta trnitější, tím byla větší vytrvalost.“

Vše začalo v květnu roku 1920 v Holohlavech pod lípou naproti hostinci, kde byl postaven oltář, a jak kronika praví, lidé uslyšeli „srozumitelná slova české bohoslužby a kázání pravdivá, upřímná.“ Kronika dodává: „Působila (slova) tak, že vzrůstal počet těch, jež katol. kněží přezdívali odpadlíků, sektářů, koukole, padavek atd. Po první mši bylo členů c. čsl. v samotných Holohlavech přes tři sta.“

Vznikl spor o využívání římskokatolického kostela i pro tehdy začínající novou církev. Obě církve se v kostele střídaly, ale stalo se, že například v roce 1922 „na Štědrý den dorazil příkaz od okresní polit. správy do 14 dnů předati kostel k výhradnímu používání církvi řím. katol.“ Vše vyvrcholilo dalšími tahanicemi o kostel až k soudnímu jednání s již zmíněným rozsudkem. Kronika uvádí: „V roce 1923 Čsl. církev byla donucena starorakouskými patenty z r. 1851 vzdáti se používání kostela v Holohlavech a na Chloumku, bohoslužby byly konány v přírodě, později ve škole v Holohlavech a ve Smiřicích.“ V takovém provizóriu církev fungovala, když situaci zachránila až přívrženkyně nově vznikající církve sestra Aloisie Lefnarová a darovala pro stavbu sboru pozemky. Začalo se stavbou nové fary, kostela a jak píše kronika: „V provizorně upraveném, chvojím ozdobeném sboru byly konány první bohoslužby a 24. prosince půlnoční.“ Dále se až do Velikonoc konaly bohoslužby v provizorní stavbě sboru a mše dále pokračovaly ve škole v Holohlavech a ve Smiřicích. „Ve všední dny duchovní konal obřady v bytu u sestry Al. Lefnarové ve Smiřicích č. p 100.“ Tak to trvalo až do 22. června 1924, kdy byl slavnostně otevřen kostel v Holohlavech.

Oslavy
Vraťme se k sestře farářce Aleně Fabiánové. Ptáme se na letošní připomínku tak významného výročí. Jaká oslava a kdy se uskuteční?

„Oslavu budeme mít v září. Je to tím, že v červnu se jezdí do Škodějova a je také více dalších akcí. Proto jsme to přesunuli na září, kdy bude velká oslava i s hudeb-ním doprovodem a všichni jsou srdečně zváni.“

Redakce je ráda, že aspoň tímto článkem o zakládání naší církve v Holohlavech přispívá k připomínce červnového výročí.

 

Se sestrou farářkou Alenou Fabiánovou hovořil Mirko Radušević

Fotografie jsou z archivu CČSH Holohlavy

Český zápas 25/2024 z 23. 6. 2024

Nejčtenější

  • Týden

  • Měsíc

  • Vše