(ČZ 26/2024) S obcí Škodějov v Církvi československé husitské obvykle zmiňujeme poutní místo spojené s rodištěm zakladatele a prvního patriarchy CČSH Karla Farského. Již méně se ví, jakou historií obec procházela.
Podkrkonoší je kraj chudý a Škodějov ještě chudší. Vyplývá to ze slov Františka Jebavého, starého obyvatele Škodějova, který i po svém otci pamatuje zdejší boom důlní činnosti. Důl měl přímo za plotem. Takto vypovídal o důlní činnosti ve Škodějově geologovi Ladislavu Šourkovi, který o dolování a obci psal v knize „Za tajemstvím kraje kolem řeky Jizery“: „Přes léto pracoval (Šourek) v místním JZD a protože, jak říkal: Mnoho tam neplatili, tak jsem přes zimu, od listopadu do polou nebo do konce dubna chodil do dolů. Byla to tam taky bída. Vedoucí mně tenkrát řekl: Běžte k sousedoj´, ať vám půjčí krumpáč a lopatu.”
Výdělky se pohybovaly mezi 1-2 tisíci Kčs. Někteří ze zdejších občanů si v době mimo zemědělskou sezónu přivydělávali kopáním příkopů při vrtech, hlídáním nebo s potahy. Práce v jámě si také vyžádala za oběť jeden lidský život. Dělník byl sražen balvanem do hloubky.
Místní kronikář k této etapě Škodějova napsal: „Jako pracoviště neměly doly pro zdejší občany velkého významu. Trvale tu byli zaměstnáni jako hlídači dva důchodci.” Důl byl pro neefektivitu uzavřen v létě v roce 1964. Další dolování započalo v roce 1972 a ironií bylo, že nové otevírky se zúčastnili někteří, kteří likvidovali předcházející dolování.
O chudobě a úpadku Škodějova svědčí další zprávy popsané v kronice. JZD zde bylo založeno v roce 1952, ale hned po roce se rozpadlo. V té době měla obec jen 176 obyvatel a jejich počet se dále snižoval. V porovnání s dostupnými údaji, kdy v roce 1834 měl Škodějov ve 28 domech 242 obyvatel. V roce 1900 byla postavena škola, i když obec měla jen 176 obyvatel. V roce 1956 byla škola zrušena a děti dojížděly do Příkrého. V roce 1980 měl Škodějov 43 obyvatel.
Podle autorů knihy „Místní jména v Čechách“ Profouse, Svobody a Šmilauera je první zmínka o Škodějovu z roku 1388. Jako další název je uváděn německy Schkodejow.
Spolu se sousední obcí Příkrý nemají obě obce kostel ani hřbitov, zato tu najdete hned tři zvoničky. První dvě stojí v Příkrém a třetí ve Škodějově. Dřevěná škodějovská se nachází před dřevěným statkem, v blízkosti cesty do Hájů nad Jizerou. Pravděpodobně pochází z roku 1822 a je v ní zavěšen zvon o průměru 40 cm a výšce 35 cm. Na kameni u vchodu do zvoničky je vytesán špatně čitelný letopočet 1849, což může označovat rok jejího vzniku. Obce dnes tvoří jednu samosprávní obec. O něco lépe než Škodějov byla a je na tom obec Příkrý. Dříve tu byla brusírna korálů, později tkalcovna, která ve dvacátých letech zaměstnávala až 250 tkalců z okolí. Dnes je tu firma vyrábějící stavební hřebíky. Obce jsou od sebe odděleny přirozenou terénní hranicí hřbetu Na vrších (593 m/m), Skalka (610 m/m), Benešov (568 m/m), kdy Příkrý leží na severozápadním prudkém svahu, spadajícím úžlabími potoků do údolí Vošmendy, která se u Železného Brodu vlévá do řeky Jizery. Škodějov leží východně od zmíněného předělu, v široce rozevřeném údolí Honkova potoka, který se jižně od Rybnic vlévá do Jizery.
V údolí Jizery se těžila železná ruda, odkud se z hutí a hamrů odváželo surové železo do dnešního Železného Brodu. Již jmenovaný geolog a místní znalec Ladislav Šourek se domnívá, že právě tímto krajem vedla již Římany vybudovaná cesta k vyměňování mědi za skandinávské kožešiny. Ve Škodějově kdysi byla tvrz, ale její datum založení není známo. Na místě bývalé tvrze bylo nalezeno několik středověkých střepů a hrot šípu. Pravděpodobně zanikla po připojení buď k Sytové či k semilskému panství. Tvrziště mělo čtvercový tvar s délkou hrany 18 metrů a zaoblenými hranami. Bylo obklopeno vodním příkopem širokým 6–12 metrů, který byl napájen dnes již zaniklým rybníkem. Na vnější straně příkopu se nacházel val, jehož pozůstatek je viditelný na jihozápadní straně. Na jižní a východní straně je hráz zaniklého rybníka. Na vlastní ploše tvrziště nejsou žádné terénní náznaky zděných konstrukcí. Tato historická lokalita tak skrývá mnohá tajemství, která čekají na své odhalení.
(Na obrázku je Farského rodná chaloupka od malíře a grafika Jaroslava Srbka /* 7. ledna 1888, Poniklá - 28. prosince 1954, Praha/)
Mirko Radušević
Český zápas 26/2024 z 30. 6. 2024
