16. ročník Manifesty - evropského putovního bienále současného umění a rozvoje měst – se letos koná v západoněmeckém Porúří. Bienále probíhá od 21. června do 4. října 2026.
Pod názvem „Toto není kostel“ představují světoví umělci svá díla pro dvanáct kostelů v Bochumi, Duisburgu, Essenu a Gelsenkirchenu, které jsou již nepoužívané či nepoužitelné. Umělci tak chtějí oživit německé poválečné kostely.
Píše o tom článek na webu německé stanice Deutsche Welle (DW) a jeho autorka uvádí, že po zničení v druhé světové válce bylo v německém Porúří postaveno přibližně tisíc nových kostelů. Mnoho z nich ale dnes stojí prázdných a podle německé novinářky jsou vůbec kostely v Německu dlouhodobě v úpadku. „Pokles návštěvnosti katolických a protestantských kostelů podtrhuje pokles počtu sborů v Porúří, největší německé metropolitní oblasti. Každý rok jsou odsvěceny desítky bohoslužebných míst,“ píše se v článku DW.
Přestože se v Německu po válce dávala přednost stavění bytových domů, na kostely se ale nezapomínalo, a to především ve Spolkové republice. Kostely byly považovány za klíčová místa, kde lidé mohli praktikovat svou víru, nacházet útěchu a rozvíjet komunitu.
V důsledku společenských změn a oddělení církve od státu se již před válkou v Německu objevila vysoce experimentální fáze církevní architektury. Velká hustota kostelů v Porúří byla výslovně poháněna biskupy a vznikaly zde další a další kostely. Nové stavební materiály byly ale po válce vzácné a tak architekti často využívali k jejich stavbě materiály ze sutin a trosek ze zničených budov. Tento přístup je jasně patrný v protestantském kostele Getsemane v Bochumi, jednom ze 43 takzvaných „nouzových kostelů v Bartningu“ v Německu, pojmenovaných po architektu Otto Bartningovi (1883–1959).
Byl společně s Rudolfem Schwarzem přední osobností moderní církevní architektury během Výmarské republiky a po roce 1945. Tyto kostely odlišovalo to, jak byly dodávány jako prefabrikované stavebnice. Peníze i čas byly nedostatkové, takže nezbýval prostor pro velkolepost a okázalé projevy, což by ani neodpovídalo době. Cílem bylo místo toho vytvořit protipól k impozantním, monumentálním stavbám spojeným s nacistickým obdobím. Modernistické kostely tak měly jen málo společného s velkolepými budovami minulých století, které se snažily uctívat Boha svou krásou. Ve skutečnosti se dnes některé dokonce jeví pozoruhodně prosté.
Staví se, staví - ale možná zbytečně
Moderní stavitelé kostelů stavěli i nyní staví kostely pro lidi dneška. Berou v úvahu zítřek, ale zapomínají na pozítří. Proto se stalo, že kostely v současnosti zejí prázdnotou a mnoho komunit si klade otázku, co se s kostely stane. Bienále Manifesty si proto vytklo cíl povzbudit lidi, aby společně hledali odpovědi na tuto otázku. V rámci svého programu „16+“ porota vybrala 16 projektů, které se mají uskutečnit v deseti městech Porúří.
Příkladem je projekt „Catch the Light - Build Bridges“ v kostele Christuskirche v Herne, jehož cílem je stát se místem mezikulturního setkávání prostřednictvím experimentálního tanečního divadla pořádaného mládežnickým souborem Pottporus.
Dalším je projekt „Go(o)d Kitchen: Gemeinsam Bauen und Kochen“ (Go(o)d Kitchen: Společné stavění a vaření) v kostele Heilige Familie (Svaté rodiny), který od roku 2007 distribuuje potraviny pro potravinovou banku v Oberhausenu. Cílem je pořádat pro mladé lidi stavební a kuchařské workshopy, aby se vytvořil prostor pro vzdělávání a komunitu.
Jsou zde i umělecké projekty. Je tu velkoformátová instalace německého umělce Emila Waldeho ze starých, poškozených oken z drátěného skla z hlavního nádraží v Duisburgu – která jsou vystavena ve zpovědních kabinách kostela.
V kostele sv. Anny v Gelsenkirchenu se koná výstava s díly mezinárodně uznávaných umělců, jako jsou Ming Wong, Philipp Gufler a Cana Bilir-Meier. Program bienále Manifesty také nabízí vzácnou příležitost setkat se a zahrát si basketbal v kostele.
Připomeňme, že s podobným problémem vyprazdňování kostelů se setkáváme i u nás. S nápadem „víceúčelovosti“ kostela jako v Německu přišli v Neratovicích. Vznikla zde unikátní stavba nejen technologicky s použitím ke stavbě 3D tisku, ale také s konečným využitím kostela jako komunitního centra. V kostele bude otevřený prostor pro setkávání, kulturu, vzdělávání i pomoc druhým. Součástí bude i lezecká stěna.
Pochopitelně, že problém vyprázdněných kostelů se týká i řady našich sborů.
Podle Deutsche Welle a materiálů bienále Manifesty připravil Mirko Radušević
Ilustrace: Plakát bienále Manifesty
